Tábor Bobří stopy Pikárec – Znamení kalicha 5.-17.července 1410

Červení – Prorokové: Bafon, Jouza, Zdeňka, Emil, Lvíček

Modří – Žižkova bulva: Kuba, David, Honza, Paco, Žabka

Žlutí – Žlutý kalich: Žluťásek, Pepix, Anakin, Ondra, Zdeněk

Zelení – Práčata: Přema, Filip, Martina, Vojta, Křeček

Hejtmanský stan – Rolf Žižka z Vyškova, Prokop Soki Holý, Matěj Roháč z Dubé, Margislava léčivá z Řehlovníku, Helimíra kuchtivá ze Skalice, Topik chrabrý z Moravce
Zatímco pracovní skupina pod vedením Želvy zatloukala poslední hřebíky a vyhazovala poslední lopaty „nejen“ hlíny z odpadových jam, šinul se z Brna na Vysočinu osobní vlak s hlavním hejtmanem Janem Žižkou a několika táborníky! Původně dlouhá cesta z Křižanova do Dolní Libochové se stala spíše příjemnou letní procházkou a uběhla rychleji než jsme čekali. Na tábořišti ještě vyčkáváme poslední opozdilce a při večerním seznamovacím špekáčku již nikdo nescházel. Během dne byli všichni také seznámeni s pravidly a s táborovým řádem, zejména pak s bodem č. 13 – Zákaz mlaskání, srkání a prskání u oběda, taktéž nepřípustné je roznášetí a vesti pochybné řeči na téma táborová strava! Večer probíhá ještě rozdělení do skupinek a Káťa z Kelčan je udělen slavnostně 1. březový lístek.

Druhý táborový den se rozjíždí již celotáborovka „Znamení kalicha“ , která spočívala v obsazování a dobývání pevností, domů a staveb v husitském městečku Tábor. Za nasbírané body si skupinky mohli nakupovat hrací karty s Vlajkonoši, Obránci a Útočníky. Poté bylo možné na mapě města Tábora obsazovat, bránit a dobývat domečky, hra nepostrádala na dramatické okamžiky a zvraty…

Již čtvrtý den tábora se vydáváme na jednodenní výlet na Žižkovo pole. Po osmé hodině odjíždíme autobusem z Pikárce k železničnímu přejezdu Dobrá Voda a odtud pěšky na vlakové nádraží v Křižanově. Z konečné stanice Přibyslav vyrážíme po červené turistické značce směrem na severozápad podél železniční trati a řeky Sázavy. V kraji, kde se dříve těžilo stříbro jsme sice žádný lesknoucí valoun nenašli a uzavřená Růženčina chodba moc nepotešila, o to více skvostný byl kostelík se hřbitovem nad vsí Stříbrné hory. V parném dni dorážíme do vesnice Žižkovo pole, kde již někteří umírají žízní jako vyschlé žáby ležící občas na silici. Potom již konečně přicházíme tam, kde roku 1424 vydechl naposled husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova. Od monumentálního památníku pokračujeme k místu zvanému Plaček, kde husité svého vojevůdce oplakávali. Zejména na Sokiho dolehla tady tíha českých dějin a byl z toho nářek jako když Rychlé šípy u vodotrysku zachraňovali malému plantážníkovi míček! Ještě nás čekala prohlídka města Přibyslavi, kde měli zajímací cukrárnu se zmrzlinou, kde se většina nenamlsanců namslala.

Když si účastníci loňské potáborové ankety vyžádali drsnější rozcvičky s Rolfem, nebylo možné toto přání nevyslyšet! A tak každé ráno v 8 se vždy na hřišti konalo něco drobného na protáhnutí kostry a na probuzení ještě spících obličejů. Občas se někdo rozbrečel, sem tam bylo slyšet zapraskání kostí, ale nakonec vždy šli všichni spokojeně na snídani. Opravdovým mordorem byla hra „Na Medvěda“, ve které Jouza rozdával rány, za které by se nemusel stydět ani Gustav Frištenský, který kdysi porazil v ringu Němce Schuchtela! Po „Boji o hřiště“ naštěstí zdravotník neměl žádnou práci, tentokrát se to obešlo bez vyražených zubů a utržených končetin.

Oblíbenou zábavou se letos po delší odmlce opět stala „dražba“, ve které si táborníci za sportovní či umělecké výkony nazpět získávali své po táboře poztrácené věci! Některé kousky byli opravdu tučné a do růžova propečené, zejména song od Jouzi z legendárního televizního seriálu Chalupáři. Můžete stahovat na www.mp3s.nadruhout.net: Jouzini – Když máš v chalupě orchestrion.

Jediné oko nezůstalo suché po druhém táborovém ohni! Skupinky se totiž předvedli hned ve dvou kočkodrásajících disciplínách – zpěvu a divadle! Hvězdná pěchota by jistě Ondřeje Hejmu potěšila, ovšem divadlo již mělo místy myšlenku, někteří herci se s rolemi sžili a důkladně je procítili. To jim přineslo ovoce, nebo spíše nominace na Oskara! Defenestrace v podání Proroků byla zajímací, neméně však oslnilo vypíchnutí Žižkovi bulvy kterou předvedla skupinka Žižkova bulva, které bylo spíše pro náročnější diváky vyznávající scifi nebo trillery!

Závěrečka – 15.-16. července 1410. Po nesmlouvavých a nelítostných bojích na mapě Tábora již bylo jasné, že na závěrečku budou skupinky startovat v pořadí: 1. Červení – 2. Modří – 3. Zelení – 4. Žlutí! Autobus nás zavezl do městečka Jimramov, odkud se vydáváme na vrchol nad vesnicí Strachujov. Poté v různě dlouhých časových rozestupech vyrážejí skupinky podle umístění v celotáborovce. První zastávkou se stala zřícenina Dalečín, kde bylo možné u Topika chrabrého z Moravce splnit učňovskou zkoušku ze střelby prakem! Dále se cesta klikatila kolem Holotínské skály až k vesničce Vítochov, kde již příchozí u historického kostela čekala Margislava léčivá z Řehlovníku a další zkouškou ze ….. nedaleká rozhledna Karasín bylo stanoviště Matěje Roháče s nelehkým úkolem. Ten kdo se dostal včas do vesnice Vír, mohl se tu na soutoku řek Svratky a Bystřice potkat se samotným Janem Žižkou z Trocnova. Malý husitský kvíz však jistě nebyl překážkou k tomu vydat se odsud dále směrem na jih kolem zříceniny Pyšolec až do malé bohem zapomenuté vísky Kobylnice. Závěrečné stoupání a mezi stromy se již objevuje cíl dnešní cesty – zřícenina hradu Zubštejn! Ten kdo má rád hrady a zříceniny především, musel utřít slzu dojetím. Ani krásná fotografie nedokáže doložit atmosféru tohoto romatického a krásného místa… I přes mantáky tábořící kousek odsud to byl jistě nejlepší nocleh, který jsme mohli najít.

Ráno se vydáváme na pochod do Bystřice na Pernštejnem, kde jsme si dali dvouhodinový rozchod na prohlídku města, nebo spíše místních restauračních zařízení! Po malé projížďce vlakem do zastávky Rožná šlapeme další kilometry do Dolní Rožínky, přičemž jsou cestou vidět mimo jiné i těžební věže z uranových dolů. Vstupné do Strašidelného zámku se nám zdálo více než drahé a tak z prohlídky nebylo nic. Část lidí se vydala pěšky do tábora přes Strážek a zbytek složení především z milovníků historických autobusů neodmítl nabídku zájezdu za 20,-Kč do okolních vesniček s konečnou zastávkou Radkovičky. Po setmění nás již čekal závěrečný táborový oheň, který připravila Any s Křečkem. Při slavnostním vyhodnocení tábora byla předána i čestná ocenění – 1. březový lístek Matějovi a Žlutý kvítek Žluťáskovi a Přemovi. Ke slovu se dostali i táborníci, kteří měli možnost sami slovně ohodnotit tábor! Jsem rád že se vám na Pikárci líbilo, že jsme dokázali všechny překážky zvládnout a doufám že se na podzim při nějaké zajímací akci se SPJF opět všichni uvidíme.

Tak to by tak asi bylo stručné shrnutí tábora z pohledu hlavního hejtmana. Děkuji všem členům vedení za odvedený kus poctivé práce, táborníkům že vzali každou práci poctivě, kamarádům kteří pomohli se stavěním, nebo hlídáním tábora…. Takže čau a díky!!!!


Táborová fotogalerie – Ateliér Josef Ptáček:
http://mladestromy.rajce.idnes.cz/Tabor_Bobri_stopy_5.-17.7._2010/

NOVÉ FOTKY od Sokiho na rajčeti:
http://sokitheman.rajce.idnes.cz/Pikarec_2010_b/#