Stavěčka tábora Jircháře se těšila nečekaně hojné účasti

Večer v pátek 8. července dojela na tábořiště šestice pracovníků, kteří byli chvíli předtím v Přibyslavi lapeni policejní hlídkou nejen proto, že jich jelo v hekající felicii právě šest. Jerry tak nakonec přijel stopem, v autě pak jeli Drobek, Žemle, Evča, Carmen a Vojta. Na místě již byli Sova s Jouzou - nejposlouchanějším rádiem na Brzkovském tábořišti.

Večer byl poklidný s klobásou a hořčičí. V sobotu pak dorazili další posily - Béďa, Kaštan s celou kavalérií a večer ještě Čáp se Stopařem jako zástupci vedení tábora. V noci došel ještě Wapi, aby si s ostatními užil zážitek s noční bouřky.Ta byla odměnou za celodenní dusno a byla vpravdě velkolepá. Jelikož na tábořišti ještě nebylo dostatek zastřešených míst, každý se ji snažil řešit po svém. Nejsušší byla ráno Kaštanova družina, která si postavila v lese dva stany. Někteří se snažili usnout v promočeném kuchyňáku a ti nejunavenější tam opravdu usnuli, další se ubytovali ve vodotěšném autě a někteří dobrodruzi se jali za deště hledat seník. S náturou sobě vlastní se snažil situaci vyřešit Carmen, který si sbalil usárnu a prohlásil, že bude chodit dokola dokud bouřka nepřestane. Ta trvala ale o dost déle se obecně předpokládalo a tak byl Carmen nakonec nucen zbudovat si přístřešek v lese.

Ráno pak přišlo opět vedro a dusno a tak se již všichni těšili na další noční bouřku a celý den se snažili prozřetelně postavit další týpí. V některých případech se to i podařilo, i když Kaštana to stálo záda. Po několika nevydařených pokusech odjel v neděli ze stavěčky autor tohoto článku, který se může jen domýšlet, jak celá akce skončila. Jisté však je, že to byl příjemný víkend plný dobrého jídla, posezení s přáteli a sluníčka.

Fotografie: Carmen
Článek napsal: Vojta