Těsně před vyjetím - Karavana snů

V sobotu 2. října zrána vyrazila dvojice Kukie a Čáp vozem prvního z jmenovaných se zapřaženým karavanem s narychlo upevněnou značkou SPZ z malebné prostějovské uličky, kde karavan čtrnáct dní přespával u Aniččina domu. Cílem byla skrytá zahrada v Olomouci, plná záhad, tajemství, hrušek a zahradních chatek.

Vzhledem k tomu, že nejen vůz, který se po cestě romanticky houpal jako na vlnách, ale i tajemná zahrada patřila Kukiemu a také vzhledem k tomu, že ve stínu hrušní čekala krásná paní domácí Huhu a vzápětí dorazili Janka s Eldou plus s malým zpožděním Vojta, Ovce, Anička, Drobek, rozhodli jsme se v zahradě zakotvit a strávit zde dva dny malováním karavanu.

Hned prvního dne se podařilo vykouzlit na stěnách karavanu sytě modré vlny, ruku chmatáka, hlavu mantáka, pušku předáka a další řadu obrázků a dokonce nápisů, práce ale večer nebyla hotová.

Přestože nás Ovce opustila, neupadli jsme ve věčnou truchlivost a večer jsme strávili příjemnou procházkou po městě a focením snímků pro novou dloihodobou hru Jircháře, kterou současně připravoval doma Stopař. Noc jsme strávili v pohostinství Kukieho a Huhu v příjemném zahradním domku.

Neděle patřila dokončení (momentálně) jižní stěny karavanu a vycizelování všech detailů, jako jsou okénka na zadní siluetě Stínadel nebo drobné ostré přechody mezi barvami. Neodolatelnými maskoty karavanu se stali rudý krtek a nemocná fretka z dílny Vojty.

Sváteční nedělní odpoledne nás zastihlo připravené. Strhli jsme staré noviny z oken a střechy, sbalili nepoužitou izolepu a vyrazili jsme vstříc zapadajícímu slunci nad olomouckým nádražím. Až přijdeme příště, bude to už začátek naší první cesty!