Stínadla SMP

Stíny v tajemných uličkách

Záhadný nápis

Lampy v ulicích se zhasínaly,pomalu se začalo rozjasňovat. Na ulicích se objevyly davy lidí spěchajících do práce, ano ani ve stínadlech, ač se tato čtvrť tolik liší od zbytku města,neplynou dny jinak,i zde musí lidé chosit do práce a jen o chvilku později děti do školy. Zdálo se,že ani tento den se nebude lišit od předcházejících poklidných dní,ale přece se zde ve stinných stínadelskych uličkách,obestřených tolika záhadami, dělo cosi nezvyklého, cosi co dávalo tušit konec obyčejných dní.Ve stinadlech se začaly spřádat nitky záhady, tak jak to bylo možné vždy jen ve stínadlech.
Tak,jako se v době ještě nezapomenuté scházelo moho druhostraníků před obrázkem ježka v kleci u rozdělovací třídy,tak se dnes vontové zastavovali u zdi jednoho z mnoha obyčejných stínadselských domů a nejen vontové, i jejich rodiče,spěchající do práce a za různými povinnostmi dospělých.Zastavovali se škola,neškola,práce,nepráce a četli znovu a znovu nápis vyvedený velkými písmeny křídou na zeď. Někdo kroutil nevěřícně hlavou, někdo strnul v užasu, a zřejmě všichni uvažovali kdo napsal nápis hlásající stínadlům prosté zdělení: Pryč s velkým vontem!. To bylo samo o sobě podivné, neb se doposud zdálo,že se stávajícím velkým vontem jsou všichni spokojeni. Co však bylo ještě podivnější a zbuzovalo mnohem větší úžas byl podpis. Pod pobuřující větou bylo jméno,jež znali všichni ve stínadlech, jméno Komour.