Výprava na hrad Cimburk po 20 letech

Poprvé na zříceninu hradu Cimburk - 3. února 1997

Poprvé se na Cimburk vydáváme v zimě roku 1997. Venku mrzlo až praštilo a všude bylo plno sněhu. V našem klubu Strážci slunce jsme se zrovna touto dobou před 19 lety chystali na jednu z našich nejkrásnějších výprav. Sice se z té doby nedochovala žádná fotografie, ale zápis v Rolfově deníku ano.... 

Školní rok se nachýlil ke svému konci a náš klub Moravští Indiáni čekal čtyřdenní vandr. Protože v sestavě byli dva čtvrťáci Zajda a Jonatán, byla vybrána jako cílová destinace Chřibské vrchy - trasa z Koryčan do Buchlovic přes zřiceninu hradu Cimburk. Letní horký den nám osvěžilo koupání na koryčanském koupališti a pak nás čeká souboj s kopcem Vršava a již tradiční zajdovo kňourání... Jako odměna našim malým vandrákům posloužila houpačka u zdejší chaty. Ve studánce nabíráme vodu a po překročení potoka se blížíme k hradu. Cimburk však již okupoval kastelán a mezi hradby vběhnoucího Zajdu i Jonatána vyhnal.... tak nám nezbývalo, než si ustlat o kousek dál v lese. Byla to však již první zpráva o tom, že se hrad bude opravovat a že na něm opět někdo po staletích sídlí. V noci přes nás sice párkrát skočilo pár srnek a nějaký jelen, jinak jsme však měli sny klidné. Ráno se umýváme u studánky U mísy a pokračujeme dále přes Kazatelnu, Ocásek až do sirnatých lázní Leopoldov - Smraďavka. Po občerstvení v bufetu, kde jsme spořádali celé kuře je již jasné, že více kilometrů a neujdeme a zůstáváme na noc v kempu, kde si stavíme stan. Letní horký den, koupačka, vůně trávy a večer hvězdná obloha.... Když už spokojeně ležíme ve stanu, najednou zdáli zahřmělo. Co přišlo potom bylo jasné, pořádná bouřka!! Ráno vylíváme zbytky vody ze spacáku a Zajda objevuje svou krabičku s Ulčovkama zcela rozmočenou a zničenou. Jeho smutný výraz ve tváři hovořil za vše: "Chudáci moje Ulčovky...." Celoživotní sbírka byla v trapu! Následně ještě pokračujeme kolem Buchlova do Buchlovic a pak ze Starého města vlakem domů. 

Výprava na Cimburk po 10 letech - 5. února 2007

Po 10 letech od první výpravy na Cimburk vyrážíme na známé místo v sestavě Rolf, Želva, Čip, Vánočka a klubovní pes Bobby. Tentokrát však do Koryčan jedeme vlakem přes Kojetín, Kroměříž a Zdounky, odkud zbytek cesty dojíždíme autobusem. Následně pokračujeme dál od autoservisu pěšky vrhůru na kopec Vršava. Zde si dáváme malé občerstvení, hlavně Vánočka spořádal dobroty od maminky. Potom už pěkně z kopečka směrem k hradu, kde vyčkáváme dalších účastníků. V tom se na mýtině pod Cimburkem objevují dvě děvčata funící jako sloní mláďata pod Kilimandžárem. To se do kopce totiž drápala dvojice Any a Káťa. Za to že nám přinesli něco dobrého jsme je nezavřeli do hladomorny, jak jsme původně plánovali a slitovali se. Cestou z hradu se zastavujeme u lezecké skály Kozel a pak se v Koryčanech na náměstí s děvčaty loučíme. My jedeme domů autobusem přes Bučovice a po přestupu se vracíme zpět do Vyškova.

Jarní dobytí hradu Cimburku - 29. dubna 2014

Závěr měsíce dubna připadl dlouho odkládané výpravě na zříceninu hradu Cimburk na Kyjovsku. Naposledy jsme zde byli před 7mi lety a vůbec poprvé v únoru 1997! Sraz byl tentokráte na koryčanském náměstí v půl jedenácté a Plintovičovi samozřejmě nikde. V tom se ozval místní rozhlas, který hlásil: „Prosím pozor, osobní vůz paní Plintovičové bude z důvodu výluky opožděn. Předpokládaná doba zpoždění bude asi deset minut“.

http://www.iklubovna.cz/clanky/vychodomoravaci-vyrazili-na-zriceninu-hradu-cimburk-2635

Téměř přesně na den po 20 letech se na Cimburk vydáváme naposledy. Tentokráte vyrážíme v čase 7:53 vlakem z Bystřice pod Hostýnem až do vesničky Šelešovice, kde nám po pár minutách čekání jede dále autobus. V Koryčanech hledáme chvíli odbočku mezi chatami a pak nás čeká tradičně šplhání do kopce Vršava, který by nebyl snadným soustem ani pro Klokany z Vršovic. Někteří platážníci se lehají do sněhu a doufají, že již nikam dále nebudou muset.... Počasí je však nelítostné. Sníh je mokrý a teploty pod bodem mrazu, což byla kombinace jako když si dáte lososa s koprovou omáčkou a knedlíkem! Nakonec však dosahujeme vrchu a po čajové pauze nás čeká závěrečná etapa ke hradu. Tam nás již čeká Soki, pametník hradu z roku 1984, kdy tu byl ještě jako malý pionýr. S ním tu byla i jeho dcerka Ema, která naopak zažívala v tento den hrad poprvé. Procházíme si všechny části hradu a vzpomínáme na časy, jak to tu vypadalo dříve, když hrad ještě nebyl opraven... Následně se již odebíráme k parkovišti U křížku odkud odjíždí Soki a nás čeká cesta po silnici do Koryčan, která se neobešla nez malých sněhových přestřelek, kdy někteří přišli málem o oko jako Jan Žižka u hradu Rabí. V restauraci na náměstí doplňujeme kapaliny v podobě Kofoly a pak se autobusem vracíme zpět do Kroměříže. Ač počasí bylo mlhavé, návrat na kouzelné místo, jakým hrad Cimburk je stál za to. Tak zase příště někdy ve Chřibech....

   Stanice Šelešovice, prosíme přestupovat na autobus směr Koryčany

       Vydařená partička ve složení Alík, Mates, Pirátka, Milan a Dan

      Studánka na Vršavě (503m) a chvíle na odpočinek a teplý čaj

    Strašidelně působí průseč lesíkem, která vede ke starému hradu...

​Turistická značka hovoří jasně - blížíme se ke zřícenině ze 14. století...

Okouzlující hrad Cimburk stojí ve Chřibských kopcích již od roku 1320 

           Na hradebních zdech jsou patrné stopy oprav restaurátorů.

Některé osvědčené metody ze středověku let využít i ve 21.století... :)

Cimburk, únor 2017 : Dan, Soki, Milan, Matouš, Ema, Rolf, Alík, Pirátka