Zemřel František ULČ - Bobr
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení21.10.2010 17:39
Smutná zpráva přišla z Mladé Boleslavi, v úterý večer 19. října 2010 zemřel František Ulč - skaut, foglarovec - člen SPJF, kreslíř a výborný kamarád. Bylo mu 77 roků (narozen byl v dubnu 1933). Dnes dopoledne jsem vyslovil paní Pavle Ulčové jménem svým, a také jménem Vedení SPJF a foglarovců v našem sdružení hlubokou soustrast a projev účasti nad ztrátou manžela, mezi přáteli též zvaného Fanda.
František Ulč byl písařem, resp. kronikářem čtenářského klubu "PSOHLAVCI" při časopisu Vpřed. Klub založili 27. června 1946 a měli číslo 1816.
Bobr byl znám v rámci celé ČR (a také v zahraničí kam jsem posílali Bobří stopu) jako kreslíř foglarovských kartiček - po něm nazvaných ulčovky. Nakreslil jich desítky a jsou jistě ozdobou v archivech sběratelů. Bobr též úzce spolupracoval s brněnským nakladatelstvím Návrat (knihy na téma kovbojů, westernů apod.) kam posílal své kresby. Sportovci v republice znali Bobra jako úspěšného kreslíře sportovních odznaků - např. fotbalových a hokejových klubů (časopis Sport a knihy o fotbale).
I naše spolupráce v rámci SPJF byla s Bobrem velmi úspěšná, do Zpravodaje SPJF a Bobří stopy posílal řadu kreseb. Ve Zpravodaji č. 24 si můžete přečíst rozhovor, který jsem s ním uskutečnil na podzim roku 1996, na straně 13 uvedeného čísla je řada jeho kreseb.
Časopis Junák (č. 25 z února 1970) přinesl jako první Bobrův model ježka v kleci - a to podrobný plánek (strojnický výkres) na jeho výrobu. Název článku byl: "Ježek ze Stínadel nalezen v Mladé Boleslavi". Na titulní stránce č. 25 drží v rukou kovového ježka Bobrův syn Pavel.
Bobr jezdil velmi rád i do Sluneční zátoky, naposledy tam byl v roce 2009... Jeho oblíbenými kreslíři byli zejména Zdeněk Burian a Bohumil Konečný-Bimba. Jeho sbírka Bimbových originálů je skvělá, kdo měl možnost navštívit byt manželů Ulčových mi dá za pravdu.
Mnozí z nás viděli Bobra naposledy na XX. Výročním setkání skautských sběratelů v Praze v sobotu 9. října; tradičně jsem s ním probral foglarovské novinky, popřál pevnější zdraví a na závěr rozhovoru jsme si řekli - brzy si opět napíšeme...
Čest jeho památce!
I naše spolupráce v rámci SPJF byla s Bobrem velmi úspěšná, do Zpravodaje SPJF a Bobří stopy posílal řadu kreseb. Ve Zpravodaji č. 24 si můžete přečíst rozhovor, který jsem s ním uskutečnil na podzim roku 1996, na straně 13 uvedeného čísla je řada jeho kreseb.
Časopis Junák (č. 25 z února 1970) přinesl jako první Bobrův model ježka v kleci - a to podrobný plánek (strojnický výkres) na jeho výrobu. Název článku byl: "Ježek ze Stínadel nalezen v Mladé Boleslavi". Na titulní stránce č. 25 drží v rukou kovového ježka Bobrův syn Pavel.
Bobr jezdil velmi rád i do Sluneční zátoky, naposledy tam byl v roce 2009... Jeho oblíbenými kreslíři byli zejména Zdeněk Burian a Bohumil Konečný-Bimba. Jeho sbírka Bimbových originálů je skvělá, kdo měl možnost navštívit byt manželů Ulčových mi dá za pravdu.
Mnozí z nás viděli Bobra naposledy na XX. Výročním setkání skautských sběratelů v Praze v sobotu 9. října; tradičně jsem s ním probral foglarovské novinky, popřál pevnější zdraví a na závěr rozhovoru jsme si řekli - brzy si opět napíšeme...
Čest jeho památce!
Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 12x, naposledy 14. července 2011 v 15:50:08, tendruhejvojta
Diskuze ke článku
26. října 2010, 21:49
O úmrtí F. Ulče-Bobra přinesl v minulém týdnu zprávu Boleslavský deník: "Člen síně slávy boleslavského sportu František Ulč zemřel". Autor textu - Pavel Svačina. Do síně slávy byl F. Ulč zařazen za přínos mladoboleslavskému sportu, byl kronikářem mladoboleslavského fotbalu a znalec historie mladoboleslavského hokeje.
26. října 2010, 20:42
Dnes (v úterý) jsem obdržel smuteční oznámení od paní Pavly Ulčové. S manželem Františkem Ulčem se naposledy rozloučí smutečním obřadem v úzkém rodinném kruhu.
Kdož jste ho znali a měli rádi, věnujte mu, prosím tichou vzpomínku.
23. října 2010, 20:18
Doplněk k textu o úmrtí kamaráda Františka Ulče-Bobra. Rodina Ulčových neměla lehký život, v roce 1990 jim zemřel jediný syn Pavel, a to ve věku 30 let. Jeho tvář a postavu si můžete
prohlédnout na titulce knihy "Devadesátka pokračuje" (Olympia, třetí vydání, 1995). Pavel Ulč tam stojí s míčem v ruce u skupiny skautů. Kreslíř Gustav Krum tímto - jako přítel Františka a Pavly Ulčových - uctil Pavlovu památku.
23. října 2010, 18:43
Poprvé jsem dostal ulčovky do ruky, to když jsem se zúčastnil soutěže Kde jsou u Vás Stínadla?, kterou pořádal Ivan Vápenka na začátku 90. let minulého století. Kvůli tomu, že jsem poslal malé fotografie, byl jsem sice tehdy diskvalifikován, ale Ivan mi poslal pro útěchu okopírovanou první sadu černobílých kartiček Františka Ulče. Mám je dodneška. Taky si pamatuju, že se vybarvovaly, soutěžili jsme, kdo je lépe vybarví. Pak jsem viděl krásně vybarvené asi o rok později na prvním táboře Bobří stopy. To je tam měl tuším Sharp. A pak už je SPJF začalo vydávat...
22. října 2010, 19:31
Je mi líto, že pan Ulč odešel na věčný vandr. Poznal jsem ho osobně a mám od něj i podepsané kartičky(Ulčovky) které ilustrival. .
22. října 2010, 13:01
Omluva za minulý koment "C"...
Chystáš se odejít? Na svojí první kartičku si už nepamatuju...
22. října 2010, 13:00
C
22. října 2010, 12:34
Číslo 11 - Stínadla se bouří - dodnes ji mám schovanou! Dostal jsem ji od Jirky Punčocháře, abych vstoupil do SPJF. Tak jsem zde - už 13 let. Že by přelomové číslo?
22. října 2010, 12:27
Odešla jedna z legend našeho sdružení. A kdyby si to ještě mohl přečíst, napsal bych: díky! Kartička od pana Ulče byla to první, skrze co jsem narazil na SPJF. Byl to tuším ztracený kamarád - a ihned probudil mou sběratelskou vášeň po dalších barevných lístečcích. A tak jsem si předplatil Bobří topu.
21. října 2010, 22:09
Upřímnou soustrast všem jeho blízkým a přátelům... děsně mě to mrzí, i když jsem ho neznal... ale kartičky vyráběl pěkný... :(
21. října 2010, 20:39
S panem Ulčem (byť to byl člen SPJF vykal jsem mu) jsem se setkal již v závěru života, ale přece jen. Jedna z těch vzpomínek se váže na Den s Rychlými šípy, kde bylo nejspíš jedno z posledních setkání s ním.