25. února - Celostátní Bobřík hladu
Chceš přispívat na eStopu a sám/sama psát další články?
Nejprve se zaregistruj a pak nás kontaktuj buď v zóně iKlubovna, nebo e-mailem!
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení48. klub oldskautů Praha v roce 2012 vyhlásil na 25. února (výročí "Vítězného února") CELOSTÁTNÍHO BOBŘÍKA HLADU.
Hladovka 25. 2. se drží již od roku 2013.
V roce 2022 byla vzpomínka věnována Edovi Hroznýšovi.
V roce 2023 vzpomeňme Miloše Blažka - Merkura:
Miloš Blažek - Merkur byl skautský vedoucí.
Převzato z Životopis bratra Miloše Blažka – Merkura – ELŠ (skauting.cz), kde najdete celý příběh tohoto katolického skautského vedoucího:
"…Na začátku ledna 1959 byl (Miloš Blažek - Merkur) zatčen za vedení „vlastivědného kroužku“, odvezen do vyšetřovací vazby, kde strávil několik měsíců. Soud se konal v květnu 1959 a Miloš Blažek byl odsouzen na 4,5 roku. Jako vězeň pracoval v kamenouhelných dolech, mezi spoluvězni bylo mnoho kněží a řeholníků. Věznění těžce dopadlo i na manželku a jejich roční dcerku. Manželka byla vyhozena ze zaměstnání a nikde neměli odvahu ji znovu přijmout. Řadu měsíců tak zůstala bez prostředků. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Na doporučení manželky si našel práci ve stavebnictví. Od té doby až do roku 2009, tj. do věku 83 let pracoval na plný úvazek ve stavebnictví jako dělník…"
Období 50. let je známé politickými procesy, kterými komunisté likvidovali nepohodlné spoluobčany (Milada Horáková, Rudolf Slánský…). V roce 1959 vyšlo několik článků proti Miloši Blažkovi. Mezi nimi nechyběl ani článek Jana Šimáněho - Galéna, který vyšel v dubnu. O měsíc později v květnu měl Miloš Blažek - Merkur soud, kde dostal 4,5 roku.
Zde je Galénův článek:
Zdroj: Učitelské noviny, 23. dubna 1959
NEPŘENECHÁVEJTE DĚTI KAZISVĚTŮM!
Naše nejmladší směna slaví radostné jubileum. My, pionýrští vedoucí, vzpomínáme na těch deset let jako na období, které se nijak nepodobá růžové selance. Bylo to období sice radostné, ale i bojovné.
V prvních měsících a letech jsme bojovali jednak s nepochopením, jednak s reakcí, která s nenávistí hleděla na prvé dětí v rudých šátcích. Později jsme těžce zápolili s nedostatkem vedoucích pro rychle rostoucí skupiny a nyní zápasíme o kvalitu vedoucích, o bohaté a výchovně účinné formy práce s dětmi. Jednou z forem pionýrského života je turistika. Teprve v poslední době jsme se vlastně naučili zplna oceňovat její význam a snažíme se získat co nejvíc pionýrů, vedoucích a zejména také učitelů pro vycházky, nedělní výlety a pro táboření. Mládež miluje přírodu, ›prázdninová dobrodružství, hry, táborové ohně, kolektiv. Nebudeme-li turistiku provádět my, komunisté, odboráři a svazáci, pak značná část mládeže zůstane v neorganizovaných, víceméně divokých partách. Romantické touhy mládeže se pak celkem lehce zmocňují chuligánští „siláci“, falešní hrdinové a někdy i lidé s pochybnou minulostí, vyznavači idealistických, náboženských a jiných reakčních názorů.
O tom, že nemůžeme podceňovat možnost zneužití turistiky ke křivení mládeže, svědčí proces, který se konal před krajským soudem v Praze. Bylo prokázáno, že učitel Miloš Blažek ze Stodůlek organizoval ze svých nynějších i bývalých žáků protistátní skupinu. Skautským slibem s doložkou „Tak mi pomáhej bůh!" zavazoval mladé lidi, aby „v každé době“ zachovali věrnost staré buržoazní republice. Dělo se tak ve spolupráci s knězem i jako duchovním rádcem tajného oddílu a na pozadí polní mše organizované v putovním táboře. Tento „putovní tábor" charakterizovala na jedné straně bohoslužba, na druhé anekdoty o socialismu a jeho představitelích. Blažek vytáhl a oprášil všechny symboly skautské organizace, slibovou lilii a odznak tří orlích per. Bývalý ministrant chtěl vychovat nové ministranty, vštěpoval jim odpor k socialismu, k lidovému Československu, k Sovětskému svazu a vychovával tak příští sabotéry v našem hospodářském i kulturním životě. Vydával svedeným chlapcům konspirativní pokyny o utajení schůzek v bytech rodičů, učil je lhát a přetvařovat se před spolužáky.
Jak si asi tento člověk vykládal odpovědnost učitele lze soudit z toho, že soudu chtěl dokazovat, že svůj služební učitelský slib prý plnil při vyučování, ale na „soukromých“ výletech s chlapci se jím už necítil vázán. Lze věřit v takovou naivitu u člověka, který absolvoval před 7-8 léty universitu? Dvojí tvář to měl být životní profil jeho odchovanců, kteří se měli tvářit jako nejloajálnější občané lidově demokratického státu a přitom čekat na rozvrat a pomáhat mu sabotáží. Blažek do- vedl hlodat i „vědeckými" národohospodářskými argumenty. Nad statistikami odborných časopisů rozvíjel své názory o neudržitelnosti socialistického zřízení. Pozdě s lítostí vysvětloval, že uznává svou vinu a že pramení z výchovy jeho nábožensky přísné matky. Pozdě se shrbená stařenka rozplakala nad těmito slovy svého syna, vypovídajícího na lavici obžalovaných. Byla to pravda či jenom výmluva? To vědí nejlépe oni dva. Není to důvod k zamyšlení i pro ostatní rodiče?
Viděl a slyšel jsem v soudní síni vypovídat svědky, dvacetileté chlapce, svedené „turisty“. Mnozí z nich dodnes nedovedou rozeznat pravdu a lež v řečích svého „vedoucího“,, a i když vypovídají naprosto shodně o faktech jeho trestné činnosti, tváří se, jako by neviděli jejích zrádcovské jádro, a snaží se ulehčit bývalému učiteli.
Jeden z nich říká: „K naší činnosti, i když byla nesprávná, nás spojilo stejné náboženské smýšlení." Hle, kam až vede rozpor mezi náboženstvím a vědou, rozpor mezi dvojí výchovou! Není to vykřičník pro ty vychovatele, kteří ještě stále věří, že „víra nemůže škodit“? A ještě jedna věc stojí aspoň v závěru za povšimnutí. Blažkova zrada se halila do nevinné formy turistické činnosti. Co to znamená? Ukazuje to, jak přitažlivá a lákavá je to činnost. Osvoboďme turistiku od tohoto nebezpečí tím, že ji pevně postavíme do služeb pionýrské organizace, které pomáhá i Československý svaz tělesné výchovy. Jsou to právě ty dvě organizace, kterých se bývalý učitel Blažek tolik štítil a před nimiž tak rafinovaně utajoval svou činnost.reakční
Jestliže ovšem turistiku prováděla skautská organizace, naprosto to neznamená, že už navždy patří pečeť zpátečnictví turistickým výletům, táborům, putování. Naopak.
Pionýrská organizace, tělovýchovné organizace i odbory využívají stále více turistických forem k výchově dětí a mládeže. I škola by mohla být účinnou oporou pokrokové turistiky. Jen by mělo být ještě víc učitelů, kteří dokáží věnovat dětské turistice několik svých nedělních a prázdninových dnů. Je to práce vlastenecká, průkopnická, a je-li správně za- měřena, stává se součástí naší kulturní revoluce.
JAN ŠIMĀNĖ,
ředitel Krajského domu pionýrů a mládeže v Praze
V prosinci 2005 jsem se s Galénem domlouval, že zprostředkuji setkání Galéna a Merkura, kde si oba starci mohou popovídat a usmířit se. Oba souhlasili - Merkur se slovy, že jemu i dalším už dávno odpustil. Než ale došlo k setkání, Galén nakonec couvl, že on nic špatného neudělal a nemá se za co omlouvat...
Podrobnější článek o J. Š. - Galénovi naleznete na Bohouškovi.
Pokud si netroufáte celý den hladovět, zkuste variantu být celý den o suchém chlebu a vodě.
O akci na Facebooku.
Obr.: SPJF