2.den 2. běhu - Hry v Červeném lomu
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID ID stránky Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení16.8.2016 20:53
Dnes ráno jsme se sešli v počtu sedmi dětí a tří dospělých. Byl naplánován výlet do Prokopského údolí, kde jsme se byli podívat ve starém tunelu, který sloužil na převoz kamení. Také jsme vařili ovesnou kaši.
Inu, co k tomu dodat? Snad jen, že to byl jeden z dalších báječných dnů.
Zapsal Kuba
Inu, co dodat? Snad jen to, že po nástupu jsme hned pelášili na autobus a metro, aby nám neodjel vláček do Prokopáčku. Dojeli jsme tentokrát do Holyně a vydali se do Červeného lomu, zvaného Opatřilka. Toto kouzelné místo bylo častým cílem oddílu Hoši od Bobří řeky s Jaroslavem Foglarem - Jestřábem.
Zprvu jsme zde prozkoumali nějaké díry a zahráli si s hadráky různé hry. Mezitím Kačka připravila hru sbírání lístečků ve vzdálenější části lomu. Kuba byl nějaký unavený, tak s námi nic nehrál a celou dobu si povídal se Štěpánkou, která hlídala baťohy, dokud ji nepukla hlava.
V nedaleké studánce jsme doplnili lahve velice chutnou a chladnou vodou a po pár metrech jsme dorazili na Klukovické koupaliště, kde jsme rozdělali oheň a namočili vločky v kotlíku. Je to vyhlášené piknikové místo, tak jsme na louce nebyli sami. Dokonce zde potkal Menža nějakého známého geodeta, který za 96 hodin přejel kánoí po vodě z Lenory do Hřenska. To je přes celou republiku od jihu na sever.
Blbli jsme ve vodě a Kuba s Honzou dokonce prolezli asi patnáctimetrovou propustí potoka pod tratí a silnicí. Menža před tím říkal klukům, ať si vezmou plavky, ale třeba Kuba šel jen do trenek a pak byl zbytek dne naostro. Klukům se nic nestalo, ale Anežka se u potoka trošku píchla o drát, který jsme pak s jedním pánem zamlátili naší sekerkou.
Mezitím jsme dělali ovesnou kaši v kotlíku na ohni. Vločky, mléka a granko jsme koupili už včera cestou do klubovny. Kaše byla dobrá, ale 1 kg vloček a 3 mléka bylo na 11 lidí moc.
Na vedlejší louce jsme se zkoušeli přitahovat. Jaroslav Foglar by byl zděšen - někdo se dokázal přitáhnout na hrazdě jen 1x a někdo vůbec. Na bobříka je třeba se přitáhnout 5x. Ufff.
Po jednom jsme procházeli také dlouhou podzemní chodbu ve skále. Bobříka odvahy potvrdili všichni, i když v jednom případě musel jít Menža s dotyčným hochem až ke vstupnímu portálu, aby byl ve světle vidět.
Na lavičkách na dětském hřišti jsme cvičili zdravovědu a přenášení raněného. Celý den bylo hezké počasí, cca 22 stupňů a slunečno. Kuba ale chodil v mikině a ještě se při zdravovědě zabalil do termofólie. Asi mu opravdu bylo chladno, když neměl ani ty spoďáry.
U jezírka v zatopeném lomu jsme se vyfotografovali a utíkali na vláček, který nás ze zastávky Hlubočepy odvezl na Smíchov. Tudy jel také zraněný kinoherec, kterého v roce 1920 skauti tehdy ještě s malým Jaroslavem Foglarem zachránili a dopravili z drážního domku na nádraží Smíchov vlakem (nebo drezínou). Včera jsme si rozdali časopis Bobří stopa, kde se o tom psalo.
Na schodech na nádraží někteří získali dobrý skutek, když pomáhali paní s kočárkem, a spoustu z nás jsme v autobuse či metru pouštěli starší lidi sednout. V Kobylisích u výlezu z metra byla velká můra. Pokud ji někdo poznáte, napište to do komentářů.
Před klubovnou, kam jsme došli za 5 minut 4 hodiny, už byla jedna maminka a odvedla si holky domů. My ostatní jsme ještě jezdili na stráguli, bojovali s hadráky a stříleli lukem. Tajlor jeden nalomil. Ten člověk musí mít ukrutánskou sílu!
Postupně přicházeli rodiče a rozebírali si nás. Jedna maminka dokonce zkoušela s námi střílet i lukem. Dnes se necítil dobře Tom a nepřišel. Moc nám chyběl. Místo 8 nás bylo jen 7 dětí. Ale na dva kluby to stačí.
Zítra prý budeme péci v lese trdelníky.
Úterní fotky zde.
Video od google je zde.
Diskuze ke článku
16. srpna 2024, 11:28
Vyfocená můra je pravděpodobně Lišaj topolový. Dnes jsem ji zahlédl na schodech v metru Prosek :-)
26. srpna 2016, 22:10
Vyhledávání
