Zděšení v Ještěrčích jamách

    Na přístí družinovou schůzku Jindra nepřišel, ani potom na Klubovní sobotu. A nikdo nevěděl proč!

    "Kdyby aspoň něco vzkázal nebo napsal lístek," zlobil se Béďa. "Vždyť je to jeden z našich nepsaných zákonů, ihned o sobě podat zprávu, když nemohu přijít!"

    Jindra se v oddílu objevil teprve v neděli na odpolední výpravě do Ještěrčích jam v chuchelských kopcích.

    Družině řekl: "To víte, že bych rád přišel, ale nesměl jsem ------"

    A nic víc.

    Jen Standovi a Lojzkovi vysvětlil vše podrobněji:

    "Vrátil jsem se z našeho nedělního pátrání domů hrozně pozdě - a tak byl u nás soudný den! A špatné to dopadlo! Naši mně málem zakázali chodit do oddílu. A rozhodně se musím vrátit domů hned, jak je po schůzce nebo výpravě - a ve dny, kdy není schůzka nebo nějaký oddílový podnik, nesmím z domu ani na krok! Jen do školy nebo nakoupit a dost!"

    "Tak máme po pátrání!" řekl Lojzek.

    Standa ale zachytil Jindrův ulekaný pohled, a proto hned opáčil:

    "Proč by mělo být po pátrání? Tak budeme zatím chodit hledat na Staré Město my dva, ne?"

    Zdeněk zapískal nástup ke hře a chlapci rozhovor skončili.

    Ještěrčí jámy tvořilo několik velikých dolíků mezi mírně zalesněnými rovinkami. Dolíky byly různě členité a v nich zase ještě vyrůstaly menší a větší pahrbky. Na každém kroku zde byl nějaký úkryt, ať již v hustém křoví, nebo za zásypy hlíny. Pro hry to byl terén jako stvořený!

    I dnes zde vymyslel Zdeněk novou pěknou hru. Někde dole v dolících osm chlapců kamsi položilo kopací míč - a ostatní měli za úkol do dolíků vbíhat, míč nalézt a vynést z dolíků ven na náhorní roviny.

    Nebylo to snadné, neboť těch osm obránců mělo papírové míčky - a koho nedokázali dohnat a dotykem ruky vyřadit ze hry, toho mohli zneškodnit zásahem míčku. Jen se trefit do utíkajícího chlapce!

    Vyřazený útočník musel zůstat stát na tom místě, kde byl plácnut nebo zasažen - a teprve když mu některý spoluhráč hodil z bezpečné vzdálenosti obraně ukořistěný nepřátelský míček, směl volné vyjít z dolíků a znovu hrát, znovu se pustit do hledání ukrytého kopacího míče.

    Obrana si ovšem důkladně střežila nejen zajaté útočníky, ale i míčky, kterými po útočnících pálila, a tak bylo dost obtížné zajatce vysvobodit. Často bylo šest i více útočníků porůznu v dolících současně zajato - a zbylí jejich druhové nevěděli, co dříve: zda hledat ukrytý kopací míč, nebo kořistit malé míčky a házet je v příhodných nestřežených chvilkách svým zajatým kamarádům, aby je tím osvobodili. Někdy zajatec hozený mu míček ani nechytil a míček se dostal znovu do rukou obrany - a nadto třeba obětavý svobodný útočník přitom sám upadl do zajetí!

    Hra byla opět plna napjatých okamžiků. Chlapci se do ní vžili tak, jako by se jednalo skutečně o nějaký dobrodružný příběh, kde jde o všechno.

    Skončila tím, že se Svatíkovi z Modré družiny podařilo vynést z dolíků míč, předtím objevený Ludvou ze Žluté.

    "A teď náš terénní běh" vykřikl Jiřík ze Zelené a mnoho chlapců se k němu přidalo.

    "Tak to už se můžete napřed rozloučit se životem!" smál se na Standu a Lojzka Gusta. "To něco užijete! Vidíte tady tu cestičku kolem Ještěrčích jam? Běží po celém jejich obvodu. Každý z nás ji celou proběhne a čas se mu ovšem měří na stopkách. Ale pořádně se rozběhnout nemůžete - cestička je samý zákrut, často je klopená na opačnou stranu zatáčky, má samé houpačky, klesá i stoupá přes pahrbky, vy jste víc dole v písku než na cestičce! No uvidíte sami!"

    Oddíl tento závod zřejmě konal víckrát, pravděpodobně při každé výpravě v tato místa.

    "Musíte včas brzdit," pravil k Standovi a Lojzkovi Béďa, jinak jste ztraceni! "Rychlost vás vynese z dráhy do křovin, nebo shodí dolů do písečných násypů. Pozor také při prudkém sbíhání se svahu, za kterým cestička zase příkře stoupá! A vůbec - projděte si napřed pomalu celou trať, abyste ji lépe znali!"...

Z knihy Poklad Černého delfína, kterou napsal Jaroslav Foglar tento úryvek pro hru Velké Ulčovky vybral Krizmen. 

Obrázky převzaty ze stránek na Foglarweb.

Text (c) Jaroslav Foglar - SNJF.cz