A země vydala své poklady

V pátek bylo na programu oblíbené Mohawské koupáníčko v Příbramském bazénu. Nejen že jsme opět protrénovali svoje plavecké schopnosti, ale i drobné či větší vodní hry byli zpestřením pátečního odpoledne.

Dlouho očekávaná sobota, kdy se Mohawkové vydali s detektory kovů hledat poklady, se stala skutečností. Již u klubovny se bratři radili, kde bude ten poklad a kam jít. Nakonec se vydáváme k Vokačovskému rybníku. Ten je již devět let bez vody a pomalu se mnění v džungli. První nálezy nenechali na sebe dlouho čekat. Byli to všude přítomné staniolové odpadky.

Další nálezy byli daleko zajímavější, rybářská olůvka, hřebíky, šrouby, plech, hliníkový kbelík, kolejnice, dráty, kotva z pramice, kostra kočárku, nůž rybička, vojenská lžička, nábojnice, stříbrný prsten, spony, atd.

Každý z těchto předmětů má svojí historii a dovedl by jí jistě vyprávět. Tak třeba nůž rybička, který kluk či děvče ji zde při letním koupání ztratilo ? Tento již dávno oplakaný předmět, kdysi zářivě stříbrný, teď rezavý kus kovu z jílu vytažený. Kdo nosil stříbrný prsten ? Nám poslouží jako odměna na konci skautského roku. Získá jej ten kdo bude na nejvíce výprav.
Každý Mohawk si vyzkoušel práci s detektorem kovů. I své štěstí při hledání.

Zpět do klubovny se ubíráme dost pozdě večer. Na řadě je dvanáctá etapa dlouhodobé hry Mamuti. V ní kluci prokazují svou statečnost. Odehrává se mimo zdi klubovny. Venku je již mrazík a ponořit si hlavu do hlubokého lavoru se studenou vodou a dotknout se dna, dá trochu přemáhání.

Neděle je pro Mohawky ve znamení sportovního dne. Je Všestranný bojovník. Sportovní klání na hřišti 7. Základní školy, a tak se skáče do dálky, z místa, běhá se stovka, šedesátka a patnáctistovka. Vrháme koulí, střílí se z luku a i na fotbal došlo. No prostě prima den.

Večer je v klubovně promítání filmů z výprav Mohawků, po vlastech Českých. A že jich už je.
Poslední den výpravy byl věnován většímu úklidu klubovny a jejího okolí. Uskutečněná výprava je hodnocena jako zdařilá. A film z Putování za poklady ? Ten samozřejmě bude.

L.H.Ježek - Víťa