Zakončení stínadelské trilogie....

Poslední tajemství je podle mně nejlepší pokračování, jaké jsem kdy četl. Když jsem to četl, tak jsem si musel říkat, jestli to opravdu nenapsal Jestřáb. Bude to taky tím, že mi je 16. Poselství jsem nečetl, ale Meč Vontů je něco hrozného...nápad je dobrý, ale ten styl... Moc dobrá je taky hrnčířova trilogie o Uctívačích ginga.

Hwaelos: no ja ho četl s klukama na táboře kolem roku 1988, a v tý době to pro nás bylo naprostou bombou ...

Danzkorr: To je snad vtip... Griffinova kniha je snad to nejhorší, co mohlo Sínadla potkat. Jestli se některé pokračování nepovedlo, tak je to tohle...

A co říkáte na Meč Vontů - to je hrozná kniha!!!

Knihu jsem četl záhy po jejím vydání. Jako skalní příznivec a odchovanec poselství Jestřába jsem byl velmi zvědavý na její obsah. Již od prvních stránek bylo zřejmé, že se jedná o jiného autora. Ale s tím se muselo vzhledem ke skutečnosti počítat. Kniha mě ve spoustě částech překvapila (prolínání příběhů a postav známých pouze z kreslených příběhů, snaha odhalit veškerá tajemství...) Co by asi Jestřáb nenapsal, je tolik dobrých zakončení a zapojení děvčat do děje. (nezlobte se, bude mi 30 a vím že Jestřába hltají všichni ale tohle mi k němu nesedí) V každém případě se mi ale kniha velmi líbila a musíme vzít na vědomí, že ji Jestřáb nenapsal a autorovou snahou nebylo jej napodobit ale dokončit příběh. Hojky P.

Knihu jsem četl záhy po jejím vydání. Jako skalní příznivec a odchovanec poselství Jestřába jsem byl velmi zvědavý na její obsah. Již od prvních stránek bylo zřejmé, že se jedná o jiného autora. Ale s tím se muselo vzhledem ke skutečnosti počítat. Kniha mě ve spoustě částech překvapila (prolínání příběhů a postav známých pouze z kreslených příběhů, snaha odhalit veškerá tajemství...) Co by asi Jestřáb nenapsal, je tolik dobrých zakončení a zapojení děvčat do děje. (nezlobte se, bude mi 30 a vím že Jestřába hltají všichni ale tohle mi k němu nesedí) V každém případě se mi ale kniha velmi líbila a musíme vzít na vědomí, že ji Jestřáb nenapsal a autorovou snahou nebylo jej napodobit ale dokončit příběh. Hojky P.

Knížka je skvělá. Super, jsem rád že je na světě. Spousta kluků ji bude číst stejně jako my kdysi foglarovky. Stejně jako já jsem před lety nadšeně četl Grifinovo-Červinkovo Poselství, tak dnes kluci, kteří ještě čtou, hltají Poslední tajemství. Možná někteří z nás už zapomněli, jaké je to být klukem ....

Ač nerad, musím napsat něco, co se vám (alespoň podle dosavadních komentářů) nebude příliš líbit. Ano, kniha má vskutku mnoho vyřešených hádanek, nic nezůstává tajemné, poodkryté, kniha objasnila vše tak, jak si Kapitán Kid vymyslel a snad (alespoň podle slov propagátorů) kdysi projednal s J. Foglarem. Ale na druhou stranu - vypravěčský styl je z ostatních autorů, kteří do téhle oblasti zasahují, zcela nejpodobnější tomu Jestřábovu. A to jak slohově, tak i typem zápletky. Jistě, že to je jen pokus o pokračování ve Foglarově díle, ostatně ono samo z pochopitelných důvodů ani pokračovat nemůže. Je to ale ten nejkvalitnější a nejlepší pokus, o kterém jsem slyšel a který jsem četl. A pokud někdo žehrá na modernost - tak to je, jako by čtenář Hochů od Bobří řeky nadával na "moderní" Foglarův styl, protože si olíbil knihy o oddíle od skautů z počátku republiky. Toť můj skromný názor.

Knihu jsem četl a musím podotknout, že je zcela zřejmé, že knihu nepsal J. Foglar. Při jejím čtení jsem stále čekal, zda tam zazvoní mobilní telefon či se objeví jiná moderní věc. Děj i napětí kniha má, ale zdá se mi, že je to pouhý pokus o pokračování díla J. Foglara.

Me se zda knizka podobna jako Cervinkovo Poselstvi ze Stinadel, ktere ted vychazi na pokracovani v Mých 1. novinach. Spousta sokujicich odhaleni stinadelskych zahad, malo napeti a dalsich novych hadenek. To je rozdil od foglarovek. Beru tyto knihy spise jako osobni predstavy jednotlivcu, jak to ve Stinadlech vlastne bylo. Z tohoto pohledu mi tyto knizky pripadaji zajimave a rad si prectu i dalsi podobne osobni pohledy a porovnam je s tim mym.

Knížka je na míle daleko od Foglarova stylu a virtuální svět foglarovské trilogie se tady tak nějak převrací vzhůru nohama; sám Velinský to v rozhovoru pro časopis Týden potvrdil s důvodem, že by prý jinak knížka připadala současným dětem naivní. Přitom třeba při psaní kovbojek nemá Velinský žádný problém s používáním stylu prvorepublikových Rodokapsů, ačkoli tady by to obvinění z naivity mohlo sedět stokrát více. Při vší úctě Velinskému v tomto případě nerozumím.

tak tuhle uz jsem cetl:--)))