13 Jestřábích per - Tábor BS Pikárec 2007
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníJaký byl letošní tábor Bobří stopy na Pikárci prozrazuje ve své reportáži Lucie Černohousová zvaná Dudla:
Jako každý rok, i letos se na Pikárci na Českomoravské vrchovině sešlo více než dvacet foglarovců chtivých táboření uprostřed krásné přírody. Ale letošní rok byl i něčím výjimečný, neboť právě den před začátkem tábora by oslavil Jaroslav Foglar - Jestřáb své sté narozeniny a navíc, tábora se zúčastnila poměrně početná skupinka z Východočeské pobočky SPJF. Za vedení Láďa a Dudla, za účastníky pak Dan, David, Kuba, Matěj a Topik.
Již výše zmíněné Jestřábovo výročí jsme chtěli nějak důstojně připomenout. A jak lépe vzpomenout památku člověka, který se celý život věnoval práci s dětmi a jejich výchově, než formou her inspirovaných jeho knihami? Na každý den byla připravena etapa z jedné foglarovky, někdy jsme za den stihli i více knížek. Názvy skupinek byli rovněž inspirovány Foglarovou tvorbou, tedy Zelené příšery, Žlutý kvítek a Modré šípy. Táborníci hráli s nadšením, jak by také ne, když za každé dílčí vítězství ve hře se mohli vylosovat bobříka, kterého si pak ulovili! Také jsme občas losovali Roye, ten, kdo si vytáhl lístek s nápisem Roy, měl se chovat tak, aby se co nejvíce přiblížil tomuto ideálu. Tedy být čestný, pracovitý, ochotný... Nutno dodat, že i ostatní se chovali jako Royové, takže někdy bylo opravdu těžké poznat, kdo je tím pravým. A to je dobře, o to přece jde :)
Tábor, to ale nejsou jen hry, zpívání u táborového ohně či koupání v rybníce. Je to také spousta práce - služba musí zvládat hlídky, vozit vodu, nákup, připravit dřevo, umýt nádobí, psát kroniku... Letos navíc v neskutečně vysokých teplotách.
V průběhu tábora se děti krom jiného na chvíli vcítily do rolí vontů ve stínadelských uličkách Velkého Meziříčí, navštívily Sluneční zátoku i Jezerní kotlinu a jako perlička na závěr byla prohlídka hradu Lipnice nad Sázavou.
Těch 13 táborových dní uteklo jako voda, a já doufám, že byli všichni spokojeni. Chci poděkovat všem zúčastněným za to, že byli jací byli, protože byli skvělí! A za rok? Kdo ví... Třeba se zase na Pikárci sejdeme abychom prožili svá malá velká dobrodružství!