Poselství Vojtěcha Vonta - Vyškov 27.-29.11.2009

Když výprava Východ – Margi, Helča, Žluťásek, Kuba, Matěj, Dan, David a Topik dorazila do štábu stínadelských ulic – DDM Vyškov, bylo zde již spousta vesele pobíhajících osůbek. Mezi ně řadíme například Přému, Karlose, Tomíka + jeho pražský doprovod – kolegyně z oddílu Agama a dva jejich svěřence Jirku a Tomáše, dále vyslanci klubu Správný směr Tomáš a Jan a také již všem známá domácí sestava Rolf, Dingo, Vánočka, Anakin, Pony a Čip.

V pátek večer ještě bylo spácháno rozdělení do skupinek, které proběhlo, ale stav skupinek byl znám až v sobotu ráno. V pátek večer se ještě hrála zábavná hra „Kompot“, mladšími přejmenovaná na „Kompost“ a předtím hra „Vtluču do tebe svoje jméno“, která se rovněž těšila veliké oblibě. Kdo by také nechtěl někoho leckdy o pěkných pár let staršího pořádně křísnout karitaťkou po hlavě? Poté, když jsme se opravdu rozdělili do zatím bezejmenných skupinek jsme byli dvěma vontkami (Margi a Helča) odvedeni poslepu do svatojakubského kostela, kde jsme vyslechli vontskou radu a měli si zapamatovat Kimovku. Poté jsme se rozdělili na několik band, z čehož někteří dávali přednost skupinovému zpěvu až do půl třetí ranní, někteří se odebrali spát nebo vyrábět rozličné činnosti.

Kolem půl čtvrté zalehli i ty nejvyspalejší, aby mohli vstát před sedmou hodinou ranní a odebrat se na nákup dokřupava vypečených rohlíčků, marmelády a jiných nezbytných táborových poživatin. Po donesení snídaně a ohřátí „čaje“, překřteného na „Černou vodu“, byli vzbuzeni účastníci. A některým se z vyhřátého spacáku opravdu nechtělo. Byli vysypání, popřípadě poproseni o vylezení a poté jsme se již oddávali výtečné snídani. A kdyby vám někdo tvrdil, že rohlíky s marmeládou a salámem se jíst nedají, tak tomu nevěřte. Jsou tu ovšem kolem tohoto jisté okolnosti, třeba ta, že jahodová marmeláda se k salámu hodí mnohem více, než lesní plody.

Když byli všichni přecpáni rohlíků, uchýlily jsme se do naší noclehárny, abychom vyslechli pravidla další hry. Před tím ještě dorazila silná posila týmu v podobě Sokiho a v podobě milých, i když decánko maličkých slečen Martinky, Mončy, Pájy, Kiky a jejich kapitánky Žáni. Ve skupinkách jsme se rozběhli po Vyškově a měli zjišťovat úkoly a obíhat bydliště jednotlivých vontů, kteří nám za naše úsilí dali nějakou tu vontskou relikvii v podobě rezatého, měděného a stříbrného klíče nebo listu ginkga.

Poté jsme se odebrali na výtečný oběd v podobě ohřátých párků od firmy Zájezdní hostinec Mraveneček. Přitom se Margi snažila ulovit bobříka zručnosti tím, že se snažila krájet co nejtenčí krajíce měkkého chleba tím jediným tupým nožem, který byl k dispozici v kuchyni. Nutno podotknout, že se nikdy pod dva centimetry nedostala, tudíž jí to šlechtí, protože tenké krajíce chleba nejsou vůbec dobré ani energeticky výživné. Po obědě jsme si vymýšeli konečně názvy skupinek, které dopadly takto: skupinku s originálním názvem Plantážníci tvořili Přéma, David, Tomáš a Anakin, další byli Pašeráci zeleniny s obsazením Kuba, Dan, Pony a Vánočka, do třetice se odborné poroty představila skupinka Lovci Široka se soupiskou Matěj, Žluťa, Honza a druhý Tomáš, v zástupu se dále ocitly slečny Martinka, Monča, Pája, Kika a jejich vůdkyně Žáňa s názvem Moravští indiáni a to nejlepčí nakonec, Blesci ulic v sestavě Topik, Karlos a Jirka.

Po slavnostním jmenování, kreslení vlajek a vymýšlení pokřiků (na vyjádření pocitů stačí pár slov – v jednoduchosti je síla) jsme se odebrali do zasedací místnosti, kdy jsme sehrály zábavnou hru „Kufr“ na hádání stínadelských osob, objektů, částí zvířat a skupin.

Poté jsme taky napsali Kimovku a šli se vrátit zpět do Stínadel, kde jsme luštily rostříhanou zprávu. Padala z nebes a kdo nezná sprint na šedesát metrů, válení po zemi, kořistění lístků a obchodní taktiky, mezi které občas patřily i Bohouškovy ekonomické znalosti, neví nic. Poté, když jsme věděli, že v okolí náměstí máme vyhledat tři vonty, kteří nám řeknou indicie, jsme se je vydali hledat. Nikdo by nebyl řekl, jak moc touží slečny vedoucí po blizátkách, žvýkačkách a jiných sladkostech. Našli jsme je a indicie nám byly sděleny.

Vyšlo Zahrada uctívačů ginga. Vydali jsme se do zámeckého parku, kde jsme hledali první vontskou kroniku. Našla ji skupinka Plantážníci pod vedením Prémi. Dokonce zde jmenovaný druhostraník byl přímým nálezcem onoho artefaktu. Poté jsme se vrátili zpět do štábu, kdy jsme se všelijak posilňovali a bavili.

Když se začalo stmívat, vyrazili jsme do uličkové části Vyškova, kde probíhal pravý vontský hraničářský boj a kořistění ulic. Po vyhodnocení proběhl Hon na Široka, který byl pravým lovem štvané zvěře. Nejdříve Široka chytli Matěj s Karlosem a podruhé Přéma s Danem. Po lovu jsme se přesunuli zpět do DDM, kde jsme se setkali s nově přichozími Želvou a Káťou. Čekal nás tam výtečný guláš vyráběný naší majstr kuchařkou Helčou.

Poté proběhl Boj o Velké Vontství, který skončil následovně: I.Lovci Široka, II. Blesci ulic, III. Pašeráci zeleniny, IV. Plantážníci a V. Indiáni. Po Boji jsme ještě šli znovu do svatojakubské zvonice, kde jsme dostali Pamětní listy. Poté už Stínadla skončila a nastal volný program. Někteří, ti kulturně vzdělaní, se věnovali hudbě, někteří poslouchání jakéhosi rapu a jiný rozličnými zábavami. Když se čvrtou hodinou ranní zalezli do spacáků, dek a kabátů i ti nejkulturnější, všecko uslo.

Jenže to bych nesměl být já, abych se ráno před sedmou hodinou ranní nechopil Marginy kytaru, nesložil si mě podobnou odrhovačku na dva tóny a nevyhrával jí celou hodinu. Prostě úspěch budíčku stoprocentní. Poté se již začlo balit a odjíždět… Sbohem a šáteček, snad se setkáme za rok na této akci znovu…

Splodil Topik

Fotogalerie: www.martinaagama.rajce.net

Na závěr patří ještě poděkování všem organizátorům a pomocníkům, kteří přidali ruku dílu při krájení dva centimetry tlustých krajíců, zamíchali sem tam gulášem, šli nakoupit, pomohli při hrách, nebo se postarali o fotografování! A samozřejmě účasníkům že neremcali a poslouchali velkého šéfa… :))