Bystrcký vandr
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení3.10.2004 09:20
Členové Týmu Aneté a SPJF se dne 2.10.2004 zúčastnili tradičního dálkového pochodu, který je pořádán občanským sdružením Radost již od roku 1992. A tak se vždy na konci dubna a začátkem října pořádá Bystrcký vandr. Celá akce se snaží být přístupná široké veřejnosti. Organizátoři vždy pořádají krátké trasy se soutěžemi pro děti, které vedou kolem Holedné, stejně jako několik cyklotras (25, 50 a 70 km) a několik dálkových pěších tras (20, 30 a 50 km).
Tým Aneté samozřejmě nemohl chybět na tradiční nejdelší turistické trase, tj. bystrcké padesátce. A tak jsme se kolem sedmé hodiny ranní sešli na ZŠ Laštůvkova v Brně-Bystrci, kde byl start i cíl celé akce. Postupně naše pětice vyrazila ve dvou týmech – Tým A vyrážel o půl hodiny dříve a byl tvořen zkušeným Davem a Ušákem, kteří již absolvovali i stovku. Tým B, který startoval po nich byl ve složení Turbomyšák, Martin a Tomáš. Tomáš byl úplný začátečník, který byl na takovéto akci poprvé, takže primárním cílem naší trojice bylo především dojít, bez ohledu na čas.
Mimoto na trase třicetikilometrové výpravy vyrazil Zandt s Bublinou, kteří sice turistice holdují, ale zatím se také Bystrckého vandru neúčastnili.
Naše putování vedlo po pravém břehu přehrady přes Osadu až pod Zouvalku, po novém mostě přes přehradu a k hradu Veveří, kde nás čekala první kontrola. Dostali jsme razítko a teplý čaj. My jsme však nelenili a šli jsme dále. Trasa nás od hradu Veveří vedla k Ríšově studánce, dále na Helenčinu a na rozcestí Stinská nad Autodromem. Zde byla další kontrola. Opět čajíček a razítečko a hurá dále.
Autodrom se již musí obcházet po silnici kolem, takže jsme tak učinili, ale u Tomáše a Martina se začal projevovat nezvyk chození v daných botách po tvrdém povrchu (asfaltu). Naše tempo tedy trochu polevilo. Přesto jsme relativně brzy dosáhli Kývalky a přešli nad dálnicí D1.
Další naše cesta byla vedena skrze Omický les do Tetčic a přes hřeben Bučiny do Bobravy a zpět do Omic, kde nastala první naše krize. Udělali jsme pauzu a šli dál. U rozcestí Nad Omicemi jsme udělali další několika minutovou pauzu a vyrazili směle vzhůru až na Kývalku, kde jsme opět přešli dálnici D1 a směřovali do Žebětína.
Poslední kilometry ze Žebětína na Laštůvkovu byly, především pro Tomáše, obrovským sebezapřením, ale o to cennější vítězství to pro něj bylo. Když jsme dorazili na Bystrc, tak dokonce začalo jemně pršet, ale to nám již nevadilo.
Byl jsem rád, že to Martin i Tomáš ušli. Náš Tým A dorazil o několik hodin před námi. Je to logické, protože mají oproti Martinovi a Tomovi mnohem více nachozelo.
Více jak hodinu před naším finišem dosáhli cíle i Zandt s Bublinou, kterým se také pochod velice líbil.
Jinak pokud máte zájem účastnit se nějakých podobných akcí, doporučuji navštívit stránky Týmu Aneté (www.anete.org), kde se v levém sloupci dozvíte aktuální zajímavé a netradiční akce, které se na brněnsku (ale i jinde po republice) konají.
Mimoto na trase třicetikilometrové výpravy vyrazil Zandt s Bublinou, kteří sice turistice holdují, ale zatím se také Bystrckého vandru neúčastnili.
Naše putování vedlo po pravém břehu přehrady přes Osadu až pod Zouvalku, po novém mostě přes přehradu a k hradu Veveří, kde nás čekala první kontrola. Dostali jsme razítko a teplý čaj. My jsme však nelenili a šli jsme dále. Trasa nás od hradu Veveří vedla k Ríšově studánce, dále na Helenčinu a na rozcestí Stinská nad Autodromem. Zde byla další kontrola. Opět čajíček a razítečko a hurá dále.
Autodrom se již musí obcházet po silnici kolem, takže jsme tak učinili, ale u Tomáše a Martina se začal projevovat nezvyk chození v daných botách po tvrdém povrchu (asfaltu). Naše tempo tedy trochu polevilo. Přesto jsme relativně brzy dosáhli Kývalky a přešli nad dálnicí D1.
Další naše cesta byla vedena skrze Omický les do Tetčic a přes hřeben Bučiny do Bobravy a zpět do Omic, kde nastala první naše krize. Udělali jsme pauzu a šli dál. U rozcestí Nad Omicemi jsme udělali další několika minutovou pauzu a vyrazili směle vzhůru až na Kývalku, kde jsme opět přešli dálnici D1 a směřovali do Žebětína.
Poslední kilometry ze Žebětína na Laštůvkovu byly, především pro Tomáše, obrovským sebezapřením, ale o to cennější vítězství to pro něj bylo. Když jsme dorazili na Bystrc, tak dokonce začalo jemně pršet, ale to nám již nevadilo.
Byl jsem rád, že to Martin i Tomáš ušli. Náš Tým A dorazil o několik hodin před námi. Je to logické, protože mají oproti Martinovi a Tomovi mnohem více nachozelo.
Více jak hodinu před naším finišem dosáhli cíle i Zandt s Bublinou, kterým se také pochod velice líbil.
Jinak pokud máte zájem účastnit se nějakých podobných akcí, doporučuji navštívit stránky Týmu Aneté (www.anete.org), kde se v levém sloupci dozvíte aktuální zajímavé a netradiční akce, které se na brněnsku (ale i jinde po republice) konají.
Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 8x, naposledy 4. července 2011 v 06:58:43
Diskuze ke článku
6. října 2004, 13:20
No to bych zase tolik netvrdil. Když jsme dělali akci pro děcka ve Středních Čechách a obeslali jsme zvadlo všem aktivním českým klubům, tak přijeli jen dva. Takže si spíše myslím, že přístup klubů ze zbytku republiky je dost laxní!!!! Měly by se nad sebou asi zamyslet!!! Já sám mám veliký zájem, aby to nebyla jen jihomoravská záležitost a snažím se pro to dělat maximum. Kritizovat umím Tik-taku také, ale pokud mě kontaktuješ a pokud jsi ochoten udělat maximum pro nápravu tohoto stavu, tak spolu můžeme spolupracovat na tom, aby to čistě jihomoravská záležitost nebyla. Stačí, když vystoupíš z anonymity a připojíš se. Dvěře ti jsou otevřené.
5. října 2004, 11:41
Pořád mi přijde, že SPJF je brněnská či Jihomoravská záležitost. Je to škoda.