Cesta tajemným Naguanem aneb Červený Hrádek 2004

      Páteční odpoledne bylo ve znamení cestování. Po několika hodinové cestě z Brna jsme dorazili na Červený Hrádek u Sedlčan. Zde jsme již byli očekáváni Havranem, který nás seznámil s celou základnou. Přebrali jsme klíčky a pomalu se začali sjíždět první organizátoři i účastníci.
      Náš organizátorský tým byl tvořen: Turbomyšákem, Jituš, Bublinou, Zandtem a Hvězdářem. Kluby SPJF na akci zastupoval 240.KBS Mravenci (Česka Skalice). Vedle Mravenců se zúčastnili i kluci z občanského sdružení Malý Princ (Praha).
      Po základním ubytování jsme se v 20.30 sešli, abychom začali pátečním seznamovacím programem,který připravila Jituš. Vzhledem k nízkému počtu dětí i dospělých, jsme si zahráli několik her společně. Začalo to lidským bingem, v němž musel každý hráč sehnat podpisy ostatních účastníků. Pokračovali jsme seřazováním se do řady podle abecedy a podle data narození. Pak jsme zvýšili obtížnost a hráčům zavázali oči. Teď bylo úkolem srovnat se podle velikosti. Po splnění i této záludnosti jsme vytvořili dvě skupinky – děcka a dospělé – a zahráli si gordický uzel, který dospělé osazenstvo tak zaujal, že se z „nerozmotatelného uzlu“ motali dobrou půl hodinu. Nakonec, po marných pokusech usoudili, že je to opravdu nerozmotatelné. Děti jsme mezitím zabavil několika úpolovými hříčkami (cvičeními) na rozvoj spolupráce, motoriky a koordinace pohybu.
      Následovalo rozdělení všech účastníků do družinek. Vzhledem k počtu jsme se rozhodli vytvořit čtyři družiny po třech (1 dospělý + 2 děti). Následovala poslední hra, kterou byla pantomima pocitů, kdy dospělý předváděl určitý pocit a jeho svěřenci měli uhádnout jaký.
      Večer program jsme zakončili úvodním divadélkem o Naguanu, kdy starý poustevník (Naguanec alias Turbomyšák) vyprávěl o zmizelé civilizaci Naguan a jejích pokladech, což vytvořilo úvodní legendu k celé sobotní hře.
      A hajdy na kutě.
      V sobotním ránu jsme kolem osmé hodiny provedli ranní herní rozcvičku, kdy si děcka zahráli molekuly a několik dalších zábavných her. Po snídani vystartovali všechny družina na první kolo Cesty tajemným Naguanem, kde na každé zastávce museli splnit nějaký herní úkol a za nějž dostali indicii (heslo), jež jim mělo pomoci nalézt závěrečný poklad.
      Aby se družiny trochu rozházeli, hrála se hned na startu hra Sestav zprávu, kdy každá družina měla za úkol vysílat jednoho průzkumníka do hracího pole, kde byly poházené lístečky s písmenky a pořadím, které má dané písmeno ve výsledném citátu. Teprve ta družina, která vše sestavila, mohla vyrazit na cestu.
      Zde se setkali s bojovným strážcem-Naguancem, které museli překonat svou obratností, luštili šifru, hledali v lese schovanou Bublinu (resp. obrázek psa) , hádali hádanky a zkoušeli svůj důvtip a paměť ve hře slova pod kameny.
      A bylo poledne,. Všichni se vrátili na základnu a posilnili se obědem na odpolední okruh Cesty tajemným Naguanem.
      Odpolední okruh již nebyl tak dlouhý a rozhodovala zde i rychlost. Pro rozhození družin jsme na startu (tábořišti) ukryly papírek se symbolem psaníčka, který měla družina najít a teprve pak mohla vyrazit na cestu. Na druhém okruhu si opět hráči vyzkoušeli svou paměť v kimovce s otázkami, zastříleli si z foukačky, vyzkoušeli si překonat pavučinu a ověřili s své znalosti z biologie v biologické sazce. Stejně jako v dopoledním kole, i zde dostávali indicie. V samotném závěru hry se tedy museli nepozorovaně proplížit na tábořiště a vniknout do jeskyně s pokladem (do chatičky). Zde je čekal naguanský strážce, který jim dal vybrat ze čtyř krabiček, označených obrázky Kostela, Obětiště, Pyramidy a Chrámu. Podle nasbíraných indicií měli družiny uhodnout, že se poklad skrývá v krabičce s obrázkem kostela. I přes dlouhé váhání některých družin nakonec všichni kostel vybrali. Nadšení z hry bylo po jejím skončení veliké.
      Pozdní odpoledne bylo ve znamení volna, které dobrá polovina účastníků využila na fotbálek.
      Večer jsme si vyslechli zajímavou, i když místy dosti náročnou, Hvězdářovu přednášku o astronomii a kosmonautice. Po ní následovala lehká noční hra Bohové, kdy Turbomyšák, Zandt a Bublina vyrazili s olejovými lampami do okolí (jako bohové) a děcka měla za úkol obejít a získat jejich podpisy. Bohové přitom mohli za podpis požadovat splnění nějakého úkolu (např. udělej 10 kliků, zazpívej, apod.)
      Po noční hře děcka zatoužila po ohni a tak jsme si udělali malý táboráček a zkoušeli zpívat, ale bohužel nebyli jsme schopni najít písničku, kterou by všichni znali a Boborek ji zahrál. A tak zpívání u ohně po hodince skončilo a šlo se spinkat.
      Nedělní dopolední program byl nejprve ve znamení zábavy a pak uklízení celé základny. V dopolední zábavné hodince jsme vytvořili tři stanoviště na tábořišti (mayský hlavolam, bludiště a střelbu z foukačky) a jednotlivé družiny se na těchto pracovištích střídaly. Pak se všichni chopili smetáků a zametli a vytřeli jsme celou základnu. A pak už zbylo pouze poděkování, závěrečné rozdání sladké drobnosti pro každého a všichni jsme se plni zážitků pomalu, i když neradi, rozjeli do svých domovů.
      Fotečky z akce najdete ve fotogalerii Týmu Aneté - tj. zde.


Že setkání bylo super, vám potvrdí i články na jiných webech:

• Tisková zpráva na serveru Záškolák, který provozuje občanské sdružení Malý princ.
• Reportáž z akce na E-kamarádovi.