Děda Mráz ve Stínadlech, aneb Rychlé šípy na sněhu

Když už byli v centru dění všichni účastníci i organizátoři, zahajujeme akci netradiční seznamovací hrou – koulovačkou všichni proti všem, aneb každej sám za sebe, zachraň se kdo můžeš! Když už byli všichni mokří a důkladně vyválení v bílém poprašku, uchylujeme se do tepla. Ve velkém sále probíhá stručné představení a další seznamovací hry jako kompot, demonstrace aj. U vyškovského zámku se uskutečnila v pozdních hodinách první bodovaná hra – lampičky a postavičky. Úkolem skupinek bylo vyslat ze svých řad zvěda, který přinášel informace o postavičkách, které se vyskytovali v příbězích Jaroslava Foglara. První vítězství si vybojovala Kelčanská čtyřka. Následně již probíhala příprava na spánek a volný program. Část osazenstva šla například do slepení vyslechnout si nějaké dobrodružné příhody ze života JF- Jestřába či foglarovek. Energie však měla většina lidí na rozdávání a tak usínáme v pozdních ranních hodinách.
Budíček se tedy proto o nějakou minutku posunul a nový den pro většinu začíná krásně – dobrou snídaní, ke které se servírovali křupavé rohlíčky, marmeláda, máslo, sýr a ovocný čaj. Potom již skupinky vyrážejí do uliček starého města pátrat po tajemných úkolech z vyškovské historie. Navíc na šesti místech se nacházeli Vontové u kterých bylo možné získat body v netradičních disciplínách. Závody se psím spřežením, stavba sněhové věže, jízda na krávě, počítání šišek na vánočním stromku, nebo zhasínání svíček. Ještě než se podařilo některým po návratu rozmrznout, vydáváme se na ranč Čára, kde nás přivítala naše stará známá Jarka Režná – vedoucí jezdecké školy. Na prohlídce stájí nás zaujal především automat na vodu, kde si kůň když má žízeň může čumákem sám napustit korýtko. Někteří zase mohli oči nechat na kočkách, které tu chytaly myši a tahali je za ocas. Poté se již konala projížďka a kdo chtěl mohl se na chvíli cítit jako Old Shatterhand, …. 
Mrazivý zimní den pokračoval obědovou přestávkou, při které se jako hlavní chod se podával guláš s lahodným uhlířským kabanosem od mistra uzenáře a čerstvým pečivem. Po odpočinku následovala vědomostní hra, ve které si soutěžící losovali z klobouku otázky týkajících se Stínadel a Rychlých šípů. Stejně jako v předchozí hře byli nejúspěšnější Bílí tygři pod vedením Přemdy. Sportovní vložkou bylo poté utkání v ringu s boxerskými rukavicemi, které si vždy nasadila předem domluvená dvojice. Rány nerozdávali však jen hoši, ale v jednou duelu se do sebe pustili i Zdena s Bárou. Naštěstí, ale krev netekla a nebylo nutno ani vytahovat sádru na zlomeniny. Další etapou byla velká šifrovací hra „Cesta do Kocouřího hrádku“. První zpráva psaná morseovkou nasměrovala hráče do zámecké zahrady k lodžii, kde bylo potřeba vylišit další šifru. Odtud běželi skupinky do Příční uličky, kde je přivítal Vont Váleček s dalším úkolem – najít tři rezaté klíče. Až poté dostali ti co úkol splnili mapu a popis cesty do zapomenutého dvora, kde se scházela parta Vildy. Vrány a Dymoráka. Právě posledního jmenovaného postihl ve Stínadlech tragický osud a zahynul v prádelním koši na staré a tajemné půdě. A právě posledním úkolem bylo z této půdy donést ukrytý dopis. Následně se již každý mohl ohřát v nové klubovně Moravských Indiánů, prohlédnout si kroniku, nebo fotoalba z jejich dlouhé historie. Po návratu do DDM byla již připravena večeře, ke které kuchaři uvařili lahodné párečky, které šli v LIDLu mezi důchodci úplně na dračku. V uličkách již byla tma a očekávaní houstlo. Každý se totiž již od pátku těšil na setkání s nejtajemnější stínadelskou postavou – Širokkem!!! Ten se z nenadání vynořil z Radniční uličky a houf pronásledovatelů za ním. Někteří na něj číhali v Příční uličce, jiní jej zase očekávali v okolí kostela. Zmatené zprávy že se objevil v Pivovarské odlákaly hned několik skupinek, aby pak vpadl do drápů Krymům z depa a poté i Lakatošům. Když bylo po bitvě vrací se někteří zpět s bílými vlasy a někteří jako Želva i vousy. No když už se blíží ty vánoce, tak se na vteřinku stavil i Děda mráz ze Sibiře. Když všichni rozmrzli bylo na řadě sečtení výsledků a slavnostní vyhodnocení. Pořadí bylo následovné: 1. Kelčanská čtverka, 2. Bílí tygři, 3. Lakatoši, 4. Krima z depa, 5. Loosers, 6. Simpsonovi. O Velkém Vontovi rozhodovala tajná porada vítězné skupinky, která ze svého středu vybrala Anetu. Ta z rukou odstupujícího VV převzala tleskačův hlavolam ježka v kleci a stala se již čtvrtou dívkou, které byla předána nadvláda nad Stínadly. Ještě tento večer se nám podařilo zprovoznit video a tak většina lidí usedla do kuchyňky, kde byl k vidění černobílý televizní seriál „Záhada hlavolamu“. Dům nakonec ulehl o něco dříve než včera, protože dnešek byl přece jen náročný. 
Nedělní balení, úklid a cesta domů. To je vždy na víkendovce to méně oblíbené. Nejprve se na vlak vydala patnáctičlenná chvalčovská tlupa, následně odjela expedice z Kelčan a po ní i dálkaři z Prahy, Hradce a Havířova. Ještě než vyjel domů i poslední chvalčovský speciál, stihnul Jirka Pacák vyklopit na schody celý kelímek s hořčicí a opět nám dokázal jaký je to plantážník. Na závěr patří poděkování všem organizátorům, kteří neváhali a přijeli v tomto mrazu a pomohli s realizací této akce. Na závěr zdravím do Kelčan a doufám že Velká Vontka bude ježka v kleci bedlivě střežit a za rok přijede své vítězství obhájit. Tak čau a díky a brzy zase na shledanou milí plantážníci!