Dobrodružství v temných uličkách 2010

V pozdní večer 22.listopadu se všichni účastnící a organizátoři Stínadel sešli v tělocvičně na Novém Hradci Králové. Jelikož jsme se všichni dlouho neviděli, hrálo se na kytaru (především děvčata), ale po chvíli přišel na řadu fotbálek, který ukončila až 2.hodina ranní. 

V sobotu po snídani jsme se vydali na hřiště před tělocvičnu, kde byli účastníci rozděleni do skupin a začali plnit bodované úkoly. V úkolech se testovala fyzická zdatnost (běhání od kamínku ke kamínku, tzv. Setonův běh), chemická zkušenost, schopnost sestrojit krychli a čtverec (což pro někoho byl pekelně zapeklitý problém :D ) a v neposlední řadě intelektuální soutěž „Chcete být milionářem, jako je Rolf?“ Soutěží provázel, kdo jiný než Vladimír Rolf, který nám poskytoval např. nápovědu na telefonu, kterou většina skupinek využila a zavolala Ferdu Mravence, který měl stoprocentní úspěšnost! 

Po hodince strávené plněním úkolů všem vyhládlo. Tento problém nám pomohly vyřešit toasty. Při poledním odpočinku jsme měli tu čest být svědky mistrovského utkání žen ve futsalu, které bylo plné pěkných akcí. Když jsme nabrali síly, jelo se do Starého Hradce, kde započala hlavní část programu. Začátek byl u kostela Svatého Ducha, skupinky dostaly mapu, do které měly vyznačit místa vytisklá na přiložených papírech, ale daleko důležitějším úkolem bylo najít části Tleskačova létajícího kola, schované někde poblíž Velkého a Malého náměstí a při putování se ještě spřátelit s jednou herní postavou. Vydali jsme se tedy hledat záhadná místa z papíru. 

Po zakreslení několika bodů na mapě nám cestu zkřížila první herní postava (Dudla), která nám sdělila, že už má kamarády a o jiné nestojí; a tak jsme pokračovali. Cestou se nám podařilo najít plachtu, volant a sedátko z létajícího kola, ale hlavně se nám podařilo najít kamaráda v kožené bundě, který byl s námi ochoten spolupracovat za list ginga. Náš nový pomocník nám zadával úkoly, luštili jsme tajné zprávy (které nás zavedly zase na další sérii úkolů, jako např. hledání Bubliny) nebo nám dal rádiový přijímač (který vysílal dvě písmena v morseovce), podle kterého jsme museli najít stanici,ze které byl signál vysílán. Poslední rozluštěná zpráva nám dala vědět, že tajemný pan EM má u sebe ježka v kleci a má se s někým sejít v 7 hodin u kostela. Tímto odpolední část hry skončila a velké finále se Širokem mohlo započít. 

Po sedmé hodině se všichni sešli u kostela a vydali se za panem EM. Pan EM se opravdu sešel s nějakou osobou, která bohužel pro něj chtěla ježka jen pro sebe, čehož také násilím docílila. Tajemná postava se dala na útěk po schodech dolů, ale to už jsme byli za ní, když najednou upadla. Všichni se na ní vrhli a zjistili, že ježek v kleci už má jiného vlastníka! „Široko!“ zvolal někdo z početné tlupy toužící po ježkovi, všichni se otočili a zahlédli Široka v dáli. 

Jenže Široko byl už moc daleko; ikdyž se za ním většina vydala, bylo to beznadějné. Hon tedy započal! Já s udatným Přémou Kapučínem jsme se vydali na zběsilou stíhací akci, která po 20 minutách bloudění přinesla ovoce! V jedné z uliček se mihla bílá maska pronásledovaná dvojicí vytrvalců. Široko uháněl jako smyslů zbavený. Vyrazili jsme s Přémou tak rychle, jak to jen šlo, protože jsme tušili, že taková šance se už nebude opakovat. Po dvou stech metrech se Široko zadýchal natolik(ve skutečnosti se mu otočila maska a nic neviděl-pozn.red.), že jeho nosdry nasály masku až příliš důkladně, musel zastavit a to se mu stalo osudným. Skočil jsem a zavalil ho! Bílá maska se moc necukala a vzdala se tak cenného pokladu, ježka v kleci!!! Večer 23.listopadu ještě proběhlo celkové bodové vyhodnocení, které s náskokem 14 bodů ovládli Želvouni !! Poté proběhlo předávání cen a závěrečná partie fotbálku. 

Napsal: Bafon