Foglarovi bylo dáno shůry
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníCelý večer byl však o obrazech na stěnách s výjevy ze Stínadel a to jak už zmizelých, tak i mizících. Na jednom obraze byla i zmínka o Sinytrovácích a Masňácích. Tak jsem si dohledal povídání o této Páté čtvrti, kde se o nich taky mluví. Pokud máte 57 minut, doporučuji.
“Eseje začaly vznikat jako volné úvahy pro pobavení skupiny přátel bez valného systematického záměru, ale již pod vlivem četby Carla Gustava Junga. Volné ekvilibristiky se většinou odpichovaly od drobných detailů jako například Dušínova žlutá hlava jako symbolika slunce a podobně.
Fakt, že Dušín přímo svým jménem odkazuje na předmět psychologie, a že frekventovaný Jungův pojem odpovídá Stínadlům, mi došlo pohříchu až později. Z interpretačních hříček se časem stalo osidlo, do nějž jsem byl nemilosrdně uvržen a do nějž jsem pak uvrhával přátele, které jsem chtěl původně jen bavit, a především svojí manželku, která po celou dobu zachovávala milý shovívavý postoj. Korespondence s velkými mytologickými příběhy nebo esoterní tradicí se počaly nápadně množit, až jsem se sám stal obětí vyspekulovaného interpretačního rámce. Při promýšlení stínadelských příběhů Rychlých šípů okolo mne vyrostl les archetypů, který nebyl jen plodem náhodného losování, ale počal tvořit systematický celek se vzájemnými korespondencemi. Trochu mne až zamrazilo, když jsem dospěl k hvězdici hlavolamu jako archetypu proměny a rozpřádal vize o Santiagu de Compostela, jako poutním místu, kde se kdysi křest’anskému světu jakási hvězda zjevila. Uvědomil jsem si, že Santiago je týž svatý Jakub, v jehož prostorách se po smrti Tleskačově hlavolam našel. Vše, co je pro jungiánskou hlubinnou psychologii charakteristické se přede mnou na příbězích zopakovalo a tak se posléze eseje osvobozujícím způsobem přetavily v rekapitulaci základních jungiánských pojmů…” to jsou slova první kapitoly knihy Rychlé šípy a hlubinná psychologie (Karel J. Beneš, Praha 2007, licence Creative Commons) o které již Bohoušek psal v roce 2009 a mnozí ji znáte i knihy Fonomén Foglar, kde část textu taky vyšla.
V neděli 13. o ni na Městě vyprávěl autor této knihy, kterou tam i rozdával. Je dosažitelná i v PDF - viz článek na Bohouškovi.
S autorem jsme si pak velmi zajímavě popovídali a velice mě potěšila jeho slova, že Jaroslav Foglar nebyl žádný psycholog, ale bylo mu dáno shůry.
Celý večer byl však o obrazech na stěnách s výjevy ze Stínadel a to jak už zmizelých, tak i mizících. Na jednom obraze byla i zmínka o Sinytrovácích a Masňácích. Tak jsem si dohledal povídání o této Páté čtvrti, kde se o nich taky mluví. Pokud máte 57 minut, doporučuji.
Diskuze ke článku
Máš pravdu
Chce tam slyšet to důležité mezi řádky. Jsou tam některé přínosné informace, ale v poměru k celkové délce pořadu je to ještě méně než 25 %. Ale to je to hledání - vždycky se musíš probrat hromadou informací a možná si toho důležitého člověk ani nevšimne.Asi by Tě více zajímalo - www.langweil.cz/3dkino.php
Dokument z páté čtvrti se na první pohled jevil být zajímavým, ale nakonec jsem ani nedokoukal. Jestli takto vypadá současná dokumentaristika, tak jsem opravdu rád, že nevlastním televizi. Celou dobu si tam filmaři vykládali se svými známými (často opět filmaři), probírali svoje osobní zážitky v marné snaze učinit ze sebe celebrity a prokládali to rozmazanými obrázky a roztěkanými záběry, kterým někdo uřízl horní půlku. Nezapomněli to okořenit politickou osvětou a zajít si na pivo. Místo asanace z roku 1900, která mě zajímala, je to o Zápotockém a ateliérech. To je jako kdyby v Bobří stopě bylo pořád o tom, jak se dělá Bobří stopa a rozhovory s Vojtou a Ježkem. Slabý, 25 %.
Já třeba čekal, že tam řeknou, co jsou to ty vracenky (když si kopou s jakýmsi splasklým míčkem z tržnice). Jako nepražáka narozeného v roce 1985 by mě zajímalo víc, co to je, než, kdo to s kým hrál :-)