iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Jaké bylo výročí Orionu a Eridanu?

28.9.2009 21:12
Autor: Čáp, Počet přečtení: 2115

Kromě toho, že bylo osmnácté a páté, bylo také docela vydařené. Pojďte se podívat na několik obrázků z výročního ohně.
















Na ostrově Kozlově v Dalešické přehradě se nás sešlo celkem 12, což je sice méně než v předchozích letech, ale početní nedostatky jsme nahradili programem.

Oroheň.


Oroheň.

Prvním bodem programu byla plavbna na tábořiště, zaklíněné na vrcholu ostrova mezi skalisky a zdmi středověkého hradu. Lodě čekaly ve třech různých přístavech, vybavené pádly a bohatým občerstvením a příchozí poutníci si mohli libovolně vybrat, na které zamíří. Po několika hodinách a noční plavbě po jezerní hladině ozářené měsícem jsme všichni zakotvili na písčině pod bývalým hradem.

Oroheň.


Oroheň.

Noc z pátku na sobotu byla plná vyprávění a radosti ze setkání všech, kteří se dlouho neviděli. Noc byla ještě letně teplá a voňavá a nikomu se dlouho nechtělo spát. Zvláuště když kofola tekla, jako obvykle proudem a tóny se linuly hned ze tří kytar najednou.

Oroheň.

Oroheň.

Přes počáteční ranní nedůvěru (střídavě všichni tvrdili, že se to nepodaří) v úspěch akce se nám podařilo v sobotu napnout napříč přes vody přehrady 130 metrů dlouhé lano (natahování z člunů, aby se lano nenamočilo, bylo namáhavé i napínavé, protože několikrát za den po přehradě proplouvá linková loď a ta mohla pod lanem projet jedině po jeho dokonalém napnutí) a zbudovat na něm lanovku, po které mohli odvážlivci s jištěním sjíždět přímo do temných vod jezera, což také dělali až téměř do západu slunce.

Oroheň.

Sváteční hranice byla poprvé jenom šestipatrová, ale i tak šlehaly plameny mezi stromy nebezpečně vysoko. Po úvodních Rychlých šípech a Motlitbě se zpívalo a zpívalo až skoro do svítání, přičemž nechyběl ani test znalostí z historie klubů a řada zábavných vyprávění. Někteří z nás pak ještě strávili půl hodiny pozorováním úžasné a světly města nerušené noční oblohy a pak již hurá do spacáků, pěkně pod širák a do houpacích sítí.

Oroheň.

Oroheň.

Neděli už trávil každý po svém. Můžu jen přispět svojí troškou do mlýna - po další romantické plvbě ve trojici kanoí po jezeře s Jauvajzem a Jerrym jsme ještě s Bantem zamířili do města Dolních Kounic, známého klášterem Rosa Coeli, hradem, synagogou, kostelem na kopci a židovským hřbitovem. Navíc jsme objevili úžasnou tovární vilu na ostrově a vinice plné sladkých hroznů. Když se rozžaly lucerny, v ulicích pobíhaly skupinky kluků a holek a my se na chvíli ocitli téměř ve Stínadlech. No a pak už jsme jen uháněli domů.

Vytvořil 23. ledna 2011 v 18:06:57 mira. Upravováno 5x, naposledy 5. července 2011 v 10:12:50


Diskuze ke článku

29. září 2009, 21:22
Jouza6

hej supr fakt mega škoda že jsem musel do těch východních čech jinak bych se též ukázal ta lanovka ... prostě mazec
29. září 2009, 20:47
Topik333

Proti afáncům mám furt vše, krom toho, že mám děsně rád kofolu a budu se v afě ženit, jinak pořád jsem v proti afánským odboji
29. září 2009, 20:18
Wapi

Tope,ale ten vandr za neúčas na Kozlově stál,ne? Mimochodem: Neměl jsi celou dobu něco proti Afáncům? :-)
29. září 2009, 14:51
Topik333

Jůů, já ci taky příští rok na Afoheň.
28. září 2009, 21:56
Kawi

Hezky napsané, ještě by to chtělo fotky. :) Nás zase čekala z ostrova pouť pešky po skalách, při níž jsme viděli pěkný trampský památník.
Vložení nového komentáře
*
*
*