Jarní výprava Moravských Indiánů na Nový hrad u Blanska
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení
Po dlouhé zimě se konečně členové klubu Moravští Indiáni dočkali a vydali se na první letošní jarní výpravu. Ta se uskutečnila v neděli 7. dubna, kdy se pětice Rolf, Viki, Oliver, Vojta a Agátka vydává vlakem do Brna-Židenic, kde se přidávají Soki s Emmčou. Poté společně pokračujeme do stanice Adamov zastávka, odkud vyrážíme dále do přírody.
Kromě čerstvého jarního vzduchu nasáváme také atmosféru průmyslového města Adamova sevřeného v těsném údolí řeky Svitavy. Jen letmým pohledem přejíždíme očima několik továren, na kterých se podepsal již zub času a vzpomínáme na staré dobré adamovské časy, kdy jsme sem jezdívali na setkání světového významu "Stínadla se bouří". Adamovské stojírny jak se zdá stále drží, tak alespoň jedna stálice v Adamovském federatiovním Adamově svítí jako rudá záře nad Kladnem. Jen co jsme se Sokim osušili oči kapesníkem a utřeli slzu, vyrážíme dle zelené turistické značky směrem na sever, přičemž ještě nekolik továrních objektů skrytých v lesích máme možnost spatřit. Za jezem přes Svitavu zastavujeme na Oslí farmě, kde kromě seznámení se s místními lichokopytníky můžeme zabavit též jízdou na kolotoči, houpačkami či občerstvením v bufetu. U Žalamanovi studánky odbočujeme doprava a opouštíme tak trasu kolem řeky a železnice. Na lesní cestě hrajeme další hru, kdy úkolem pro budoucí dobyvatele hradu je zkouška chůze po kmeni stromu, což rozhodně procházkou růžovým sadem nazvat nemůžeme. O něco později je na programu pak další nelehká hra, najít co nejvíce lesních i nelesních zvířat, nejen však z Evropy, ale i Afriky či Asie. Ne však naštěstí živých, ale umělohmotných hraček a tak vše nakonec proběhlo bez nebezpečí ukousnutí nohy dravou šelmou či krávou. A prolézt velkou pavučinou mezi stromy? Tak to už byl úkol pro opravdové kabrňáky.
Po poledni dobýváme konečně hrad, kde nás čeká občerstvení, či návštěva věže s výhledem či mučírny! A také další soutěže jako přetahovaná nebo skok přes švihadlo. Když se čas naplnil, toasty, či uzený kozí sýr byl již bezpečně umístěn v trávicím traktu, nastal čas vydat se dále. Po zelené značce dorážíme až k rozcestí U tetřeva, leč žádný opeřenec se na zmíněné adrese nevyskytoval. Poté drsnou soutěskou s popadanými stromy dorážíme až k Výří skále a u Četrova hrádku nás čeká další vytoužená hra. Hledání velikonočních vajíček v lese, což byla pro děti velká zábava. Poté se již vzdalujeme lesům a stráním a podél hlavní silnice míjíme Klamovku a ocitáme na okraji města Blanska. U ČKD podcházíme velký most a to je již zdáli vidět vlakové nádraží.
Ač byl věkový průměr mladší poloviny účastníků necelé 4 roky, měli jsme v nohách a nožičkách čistých 10 kilometrů, což můžeme opravdu považovat za velmi dobrý výkon a všichni tak zasluhují udělení zkoušky vytrvalosti, což je speciální ocenění, které se v našem klubu uděluje přibližně jednou za 13 let! Poprvé ji obdržel Sova v roce 1992, poté Zajda a Hurvnínek na výpravě v září roku 2002 a nyní tedy kvarteto našich předškoláků. Hip hip hurá!!! Poté nás již čeká pohodová cesta osobákem do Židenic a přestup na rychlík Slezan do Vyškova na Moravě! Počasí bylo zdařilé, došlo nás nakonec sedm a tak se tato akce do kroniky může směle zapsat jako vydařená.
Adamovský federativní Adamov, sem se policie odvažuje pouze na koních a pouze ve dvou..
Adamov jak ho všichni moc dobře známe. V tom nejlepším světle...
Tajuplné tovární objekty a budovy skryté ve stínu lesů v údolí Svitavy.
Tak tudy to přes řeku Svitavu nepůjde a autogen ani pilník jsme neměli :)
Na obzoru se rýsuje první lesní občerstvení a vynikající oslí klobásky...
Houpačky, oslíci, občerstvení, kafe, čaj, sušenky, brambůrky, no prostě pohoda.
Přejít po kmenu stromu nebyla žádná legrace a sranda už vůbec ne!
Kvarteto mladých Indiánů připraveno na závod v běhu. Připravit, pozór....
Nečekanou překážkou v cestě hradu se stala velká pavučina mezi stromy...
Hrad je již nedaleko, cesta do prudkého kopce tak je naštěstí za námi.
Brána je otevřena a cesta po padacím mostu do opevnění je volná.
Nahoře nápis mučírna!!! Kam vedou tyto schody?? To se dozvíme za chviličku!
Skřipec, španělská bota, rozžhavená železa, či klec ze které není úniku!! Brrrrr...
Sestava Indiánů zleva Agátka, Emmča, Soki, Oliverek, Viki a Vojta.
Ještě Indiáni Moravští před hradem, tentokráte i s Rolfem....
Po koleji rezavý tam kde jsou mosty zřícený, stojí Emmča z Husovic a vlaku se nebojí...
Cílem se po 10 kilometrech lesy a stráněmi stalo vlakové nádraží v Blansku.
Bylo to dnes super, tak zase na další výpravě s Moravskými Indiány ahoooj..
Vyhledávání
