Okružní jízda po klubech (10. - 13. prosince 2010)

Ačkoli se prvně zdálo, že těch, kteří budou navštěvovat, je více než klubů přihlášených k návštěvě, nakonec jsme z Brna vyrazili jen tři – Čáp, Kawi a Renča. Jako první nás nás čekala návštěva u 352. KBS Tygří dráp. Mohlo by se zdát, že tento klub, fungující již několik let, nemůže ničím překvapit. Opak však byl pravdou. Právě letos totiž klub prošel procesem „omlazení“, a tak jsme ze skupiny dětí, která nás, coby loupežníci, přepadla jakmile jsme se přiblížili k jejich klubovně, poznávali jen vedoucí Anežku. Spoutané nás pak uvedly do své klubovny, kde jsme se „vykoupili“ vyprávěním příběhů z naší klubovní činnosti, a téže nás zde čekalo krásné teplo a výborné pohoštění.

Když jsme o pár hodin později stanuli na havířovském nádraží, byli jsme trochu zmateni. Místo členů 354. KBS Modrý Mauritius jen pusto a prázdno. Vynořila se otázka: „Neselhala nějak domluva?“ Vtom však již Čápovi pípá mobil se zprávou: „Zeptejte se v nádražní pokladně na květináč.“ V odpověď na zdánlivě nesmyslný požadavek se nám od paní za přepážkou dostává do ruky obálka s dalšími pokyny: „Jděte do Tecsa a hledejte v první knize, kterou při vstupu spatříte.“ Toho využíváme k zakoupení zásob jídla. Lísteček z knihy nás posílá pro změnu k Lídlu s další zprávou ukrytou za bednou na posyp chodníků. Moje proroctví, že navštívíme všechny supermarkety v Havířově, se nesplňuje, když jsme odkázáni na plácek před klubovnou. Zde se již setkáváme se Sovou a Adamem z klubu. V klubovně pak hrajeme různé vypečené hry, ať už poznávání kresleného obrázku (zkuste nakreslit „Liché spinové číslo“ či „Chucka Norrise“) nebo hádání města podle údajů čtených z atlasu. Před půlnocí přichází ještě Bobr a dlouho do noci si povídáme.

Ráno není kam spěchat – čeká nás dnes jen jediný klub, 350. KBS Mladé stromy z Hrabenova. Obzvláštňujeme si proto trasu cestou přes polské Głuchołazy namísto původně plánované trati. Samotná návštěva u Mladých stromů byla asi nejdelší ze všech. Trvala několik hodin, během nichž se vypravímek jejich vlastnoručně postavené chatce na kopci nad Hrabenovem, zkoušíme znovu hrát obrázkovou hru (leč už není tak úspěšná jako včera) a potom si dlouze prohlížíme fotky z klubovních akcí...

Další bod programu jakoby s programem klubovní Okružní jízdy nesouvisel – byla jím vidnavská trať, která dnešního dne sloužila naposledy. Již zítra ji čekalo vyškrtnutí ze seznamu používaných tratí... Ale přesto – když jsme poté z motoráku vystoupili v Javorníku, čekala na nás Drobek a útulná klubovna bývalého 306. KBS Stříbrná letka, kde jsme se pod nástěnkami dýchajícími na na nás kouzlo časů pominulých uložili ke spánku.

V neděli jsme se rozloučili s Drobkem, která zůstala v Javorníku, a Renčou, která musela domů, a vydali se, jen ve dvou, na dlouhou cestu až do Plzně, kterou jsme si zpestřili projetím lokálky vinoucí se pod brdskými hřebeny. Ve čtvrtém největším městě České republiky nás uvítali členové 5. AT Rejnoci ve spojení s vodáckým oddílem Kotva. Nejdříve nás krátce provedli po městě (hlavně návštěva kostelní věže stála za to) a následně jsme skončili v teple skautské klubovny, kde jsme si prohlíželi fotoalba a kroniky, vyměňovali si zápisy do cancáků a jinak se bavili.

Ale povídali jsme si moc dlouho, čímž důvodem nám ujel plánovaný vlak. Sice jsem si myslela, že i tím dalším to lze stihnout před půlnocí do Brna, ale mýlila jsem se. Čekala nás tedy ne zrovna příjemná noc na českotřebovském nádraží, kde jsme se dočkali prvního ranního vlaku, který nás dovezl do našich domovů...

A co říci na závěr? Že i letošní Okružní jízda se vydařila a nezbývá nic jiného než se těšit na další. Za rok ahoj!

Fotogalerie z akce:
http://kawi.rajce.idnes.cz/Okruzni_jizda_10._-_13._prosince_2010