Otevření BEDNY

I na Čápa toho bylo moc...



Poslední úpravy před otevřením... nebo začátek prací;=)??

Svůj název získala patrně po slavné Foglarově Bedně (viz. Když Duben přichází), která byla „ ...až skoro do stropu obložená světle namořeným dřevem.“ Tak snad jste si ji představili a vidíte - přesně takhle naše Bedna vůbec nevypadá a pravděpodobně ani nikdy vypadat nebude;) Naše Bedna je poměrně prostorná, útulná místnost v přízemí ZŠ v Brně - Obřanech. Její interiér je zajímavý po všech stránkách, ať už modro-zeleno-žluté stěny zdobené otisky rukou a nohou, originální závěsný strop či závěsy nemálo podobné jemným pavučinkám v podzimních lesích. Zkrátka design je opravdu originální a takřka dokonalý! Jak jistě mnozí víte, tato prostora bude především využívána jako čajovna, kde bude probíhat spousta zajímavých aktivit - přednášky, besedy, hraní deskových her... A aby si Bednu mohli všichni prohlédnout byl stanoven pátek 7.10.2005 jako slavnostní den jejího otevření.
Po sedmé hodině dorazili do už i tak přeplněné místnosti poslední účastníci a, když se přivítali s ostatními a uvelebili se, mohl začít oficiální program.
Byli jsme uvítáni Čápem a Čikim, kteří měli úvodní proslov o vzniku a funkci celé Bedny i o následujícím programu. V závěru byly uděleny tři 1.stupně Březového lístku a to Dudle, Krychlíkovi a mě - Any. Následovala produkce fotografií z velkolepé akce Asterion: Nářek stromů (která proběhla v březnu letošního roku) vtipně komentovaná Stegim, Čikim a Rozumem. Z fotografií byli všichni nadšeni, zvláště po shlédnutí fotky téměř nahého Stegiho. Také jsme shlédli neméně zdařilý Ferdův film z téže akce a vyvrcholením celého večera byl koncert skupiny “Radši neslyšet“

Radši nevidět. Ehm, pardon.. neslyšet;=)

ve složení Dudla (kytara, zpěv), Čiki(kytara, zpěv) a Ďábel(všechno možný;-)), který byl krásný. Zazněla spousta známých i neznámých písniček od spousty známých i neznámých interpretů, přičemž jsme si všichni zazpívali a nebo jen poslouchali... Takovou třešničkou na dortu byla Ďáblova mistrovská klávesová sóla, kdy nám hrál (tuším) Bachovy skladby. Nicméně je třeba dodat, že zvlášť v druhé polovině koncertu byla velká část publika poněkud nepozorná a mimo poslechu hudby se věnovala povídání, za což patří našim hudebníkům velká omluva! Ale, co už s náma...:-) No a po skončení koncertu se někteří odebrali do hajan, jiní si povídali či hráli některou z deskových her u šálků výborných čajů, které nám během celého večera většinou připravovala Bára, a jedna skupina se vydala prozkoumat starou opuštěnou továrnu. A před svítáním už v čajovně nebylo bdícího človíčka.
Po jistě příjemném budíčku (“ trošku“ hlasitěji puštěná Apocaliptyca...) byli všichni rychle vzhůru a mohl začít velký turnaj v BANGu!, který trval po zbytek dopoledne.

Bang! Bang! Bang!

Pro neznalce deskových her dodáme, že je to v podstatě takový hromadný masakr na Divokém západě. Krátce po poledni jsme se odebrali konečně ven, zahrát si velmi povedenou Myško-Renčo-Čápo hru.

Slepí chodci.

Všem nám byly zavázány oči a po skupinkách jsme byli odvedeni na bývalý hřbitov někde v Obřanech. Cesta poslepu byla dobrodružná a celkem se divím, že jsme ji přežili jen s odřeninami a mokrými botami z kaluží, protože kupříkladu postavit nás čelem ke sloupu a říct, abychom šli rovně bylo šílený ;o) Na hřbitově nám byly sňaty šátky, ale místo nich jsme ihned obdržely igelitové brýle, přes které je vidět vskutku bídně, a naším úkolem bylo hledat malé bílé lístečky s názvy povídek - seriálů z Odnytů. Ty jsme si měly zapamatovat a následně nahlásit Renči. Občas měl někdo to “štěstí“ a potkal Čápa, který si hrál na draka a chrlil mouku, takže pak už nebylo vidět vůbec nic... Úkol první splnil Permoník a nedlouho po něm i ostatní. A tak mohla začít třetí “politická část“ hry, kdy jsme měli co nejvýhodněji vyměňovat různě barevná víčka a mouku a poté co nejrychleji dorazit zpět do Bedny. Po krátké přestávce následovala další hra: Transport. Vzhledem k tomu, že jsme se jí nezúčastnily, tak víme jen, že jejím cílem je pravděpodobně postavit domečky- či spíš průmyslové budovy a nějak je propojit, aby fungovaly, ale radši se někoho zeptejte;) Následoval odpočinek, hraní deskovek a po soumraku další promítání fotek. Tentokrát z letošnho tábora Bobří stopy na Pikárci, Rumunska a Ďáblovo- Vojtovy výpravy do italských Alp. No a pak už se jen pilo(samozřejmě čaje), spalo, povídalo a v neděli se všichni vydali zpátky do svých domovů - Kelčan u Kyjova, Skoronic, Lysic, Jamného nad Orlicí, Adamova, Brna, Hradce Králové, Třebíče... Tak snad zase brzo AHOJ!!!

Any, foto: Ježek