Plodných Devět dní Ivana Děnisoviče aneb Jak jsem stavěl Munu
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníV pořadí již třetí pracovní tábor se uskutečnil první prázdninový týden na objektu budoucí táborové základny SPJF v Mikulovicích na Jesenicku. Třicetšestka tak jednou za rok ožila i mimo víkendy a pracovní nasazení bylo znát.
Prvním dnem pracovního maratonu byla sobota 29. června 2013. Na Munu dorazili Čáp, Jerry a Drobek a přivezli také tříkubíkovou plastovou jímku a poslední kamna, která byla prozatím uskladněna mimo budovu. Kluci se pustili do obkládání stropu a Drobek se po dlouhé době vrátila k práci, která ji baví ze všech nejvíce - vysekávání díry pro nové okno. Cesta do Nysy pro záchodové mísy nebyla úspěšná, zato v neděli dovezli Čáp s Jerrym umyvadla a kanalizační potrubí. Těsně před tím jsem ovšem už dorazil já a
s pracujícím Drobkem také přivítal Strejdu Vláčka ze spřátelené ČTU. Ten nám velice ochotně posekal trávu před objektem a ještě téhož dne nám daroval několik dalších postelí - již poněkolikáté veliké díky! V průběhu neděle se dále zastavil Tomáš Hradil a podíval se postup našich prací a k večeru dorazila Píďa - tábornice a klubařka z Plzně, která se vydala na celodenní cestu přes celou republiku, aby také přiložila ruku k dílu. Všichni společně jsme ještě vsadili první přední okno a
v neděli večer odjeli Čáp s Jerrym.
Celé pondělí jsme pracovali pouze ve třech (Sova, Drobek, Píďa), ale na výkonech to nebylo znát. Nejprve jsme s Píďou dokončili obložení stropu dřevěnými palubkami a začali výkop kolem budovy na budoucí obnovu drenáže, poté jsem já začal pokládat plovoucí podlahu a holky dodělávaly hrany nového okna. V pondělí večer dorazila první posila - Svišť a v úterý ráno druhá - Vojta. Celý čtvrtý den se nesl v tomto duchu - já dodělával podlahu, Píďa ořezávala zbytky folií z anhydritových podlah v jídelně, Svišť s Drobkem vysekávali díru na další okno a Vojta začal omítat (jídelnu).
Ve středu přišla konečně na řadu jímka. Bylo potřeba vykopat díru větší než tři kubíky, proto jsme po zralé uváze objednali z Mikulovic bagr a nechali si tuto práci udělat o mnoho rychleji a jen o malinko dráž. Po středečním opětovném příjezdu Čápa jsme se pustili do betonování dna vzniklé díry, čili jakési základní desky pro jímku. Téhož dne dorazil dále Grif, který převzal po Vojtovi omítání aby ten se mohl věnovat drenáži. Půldenní posilou se také stala Pulec, která jednak pomohla s přípravou skvělého oběda, jednak částečně vymalovala v podstatě hotovou malou klubovnu.
Ve středu večer se uskutečnila vsuvka do pracovní činnosti - okružní jízda po areálu Muny s výkladem pana Kaliny. O adrenalinem naplněné zážitky se postaral řidič Svišť.
Co říci o čtvrtku? Zakopávali jsme ukořistěný kilometrovník, spouštěli jímku do jámy, vsadili druhé okno, sháněli štěrk a pokračovali v omítání. Večer opět dorazil Jerry.
V pátek ráno nás opustila Píďa a o něco později i Drobek. Doplnění stavů naopak zajistil Romain. S ním jsme se jali vybetonovat základy nových zdí (budoucího záchodu) a postupně (s přesahem až do neděle) instalovat nové plastové okapy v zadní části budovy. Čáp dokončil rozvody elektřiny ve zbylé části poloviny budovy a zprovoznil také první lustr v malé klubovně. Já s Čápem jsme také provedli v Polsku nákup záchodových mís.
Poslední přeživší v pátek zakopávali jímku, opravovali střechu a dokončovali okapovou síť. Během týdenní práce se na Muně vystřídalo deset pracujících (vyjma návštěv) a zůstal za námi kus práce. Díky všem!
Diskuze ke článku
Věru poskočila
Díky a ano, je to tak - práce poskočila o pořádný kus a hned tento víkend poskočí zase!
Výborně
Hrozně fandím projektu a ač se nemohu sám aktivně zúčastnit, držím palce. Pokud to bude možné, rád bych již příští léto vyrazil na Munu s družinkou vlčat.