Rychlé šípy mezi námi aneb Reportáž a fotoreportáž z vernisáže výstavy v Uherském Ostrohu

Pozvánka na vernisáž do Uherského Ostrohu mi od MV Bobra přišla asi čtrnáct dní před termínem, ale jako jiné „nevyžádané“ poště jsem jí nevěnoval příliš pozornost. Ovšem vzhledem k tomu, že jsem měl celkem zajímavý pátek i sobotu rozhodl jsem se víkend završit touto cestou a vyrazil.

Na nádraží se nakonec ukázalo, že pojedeme z Brna jen sami dva. Tedy MV Bobr a já. Troufám si říci, že na to, jaké mezi námi panují názorové rozpory to byla celkem pohodová cesta. A to i když mě MV Bobr hned na začátku pošťouchl větou „Za devět měsíců je Zátoka.“. Před výstupem v Uherském Ostrohu mě zase překvapil průvodčí, který mě velmi arogantně upozornil, že Kordis má sice na mapě zahrnut Uherský Ostroh ještě v IDS JMK, zóna 935, ale to platí pouze pro autobusy – nikoli pro vlaky a Ostroh už je Zlínský kraj. Jen vystupující MV Bobr mě upozornil, že je na čase se dekovat. Průvodčí na mě ještě z vlaku hartusil a vyhrožoval revizorem, ale to už jsme se pomalu ale jistě vzdalovali téměř ujíždějícímu vlaku.

Na nádraží nás čekal Vladimír Vyskočil - Vyski, který, jak jsem napsal již dříve, celou výstavu jako místní i odborně zajišťoval. Cestu do města jsme strávili jako příjemnou procházku, jež vedla přes řeku Moravu zrovna v okamžiku, kdy plavební komorou Baťova kanálu, projížděly dvě lodě. Měli jsme tedy možnost sledovat, jak komora funguje.

Jen na vysvětlenou: Baťův kanál je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami. Plavební komory pak fungují pro snížení, nebo zvýšení hladiny v komoře, aby byl zajištěn plynulý průplav po řece i v místech, kde je jez.

Vzhledem k tomu, že jsme do Ostrohu dorazili přibližně v jednu hodinu odpoledne a vernisáž začínala ve tři, jsme měli dostatek času, abychom si nejen prohlédli část města, ale přijali i pozvání na krátkou návštěvu Vyskiho domu. Ukázal nám i svoji velmi precizně zařízenou miniklubovničku (komoru o rozměrech 2x2 metry), na stěnách v policích prakticky po strop napěchovanou jeho soukromým archivem a knihovnou. Krátce před 15. hodinou jsme se přesunuli do Zámečku, ve kterém sídlí nejen městský úřad, Informační centrum a společenský sál, ale i knihovna, která rozsáhlou výstavu zajišťovala. Vernisáže nezačínají nikdy včas – no i ta naše začala zhruba s čtvrthodinovým zpožděním. Ale co, byla první zářijová neděle (v pátek skončil srpen) a v ospalém městě zjevně nebylo v horkém dni příliš kam spěchat. Tedy jsme časovou rezervu před vernisáží využili k prohlídce výstavy a jejímu předběžnému zhodnocení.

Jak sám název napovídá, je výstava koncipována jako připomenutí Rychlých šípů a všeho, co s tímto fenoménem souvisí. Řada materiálů byly využita z loňské výstavy o Rychlých šípech v Muzeu ve Šlapanicích, některé kopie poskytl Památník národního písemnictví např. křestní list Jaroslava Foglara. Nezanedbatelný pro výstavu je i přínos našeho člena Vladimíra Vyskočila, který ze své rozsáhlé sbírky zapůjčil množství unikátních materiálů. Výstava je rozmístěna ve čtyřech sálech Ostrožského zámku a i když je podle vyjádření paní Hrdinkové materiálu i na další dva sály, troufám si říci, že z místního pohledu, je výstava z nejrozsáhlejších.

Celkem zajímavostí expozice je poslední sál, který prezentuje například i hnutí Pathfinder, jež nemá s Foglarem a jeho ideály téměř nic společného. Pokud pomineme výchovu mládeže obecně.

Nástup Mirka Dušína a Jindry Hojera z klubu Rychlých šípů (zde zastoupenými herci Slováckého divadla z Uherského hradiště) do výstavní vitríny však už signalizoval, že se něco  bude dít. A dělo! I když prozatím jen shluk fotografů i přihlížejících zvědavců, kteří herce fotografovali. Ovšem chlapce z legendárního klubu to nijak nerozhodilo. Jen křeč z úsměvu ve tváří se občas projevila;=}.

Úvodního slova vernisáže se ujala paní Lenka Hrdinková, knihovnice v Uherském Ostrohu, která představila paní starostku Hanu Příleskou i další významné, přítomné hosty, jakož i členy SPJF Miloše Vraspíra – Bobra a odborného garanta výstavy Vladimíra Vyskočila – Vyskiho. Po chvíli přišli do sálu oba hoši z klubu Rychlých šípů, aby drobnou improvizací přenesli přítomné do svého klubového světa. I na rozcvičku došlo… Konec svého vystoupení završil Mirek Dušín slovy „…abychom vám vernisáž úplně nerozložili, raději předám slovo zase paní knihovnici“ a společně s Jindrou Hojerem opět odkráčeli do vedlejšího sálu, zaujati kartičkami jimiž je obdaroval MV Bobr. Ten zde mimo jiné závěrem zahájení prezentoval kartičku pro Vladimíra Vyskočila, který letos na jaře oslavil 75 let.

Po krátkém, ale intenzivním shlédnutí výstavy, jsme se po čtvrté hodině odpolední rozloučili s ostatními, abychom se s MV Bobrem vydali – tentokrát sólo na vlak a vyrazili zpět do jihomoravské metropole. Dlužno podotknout, že ač jsem si, nyní již poučen, zakoupil za 13kč jízdenku na 4km z Uherského Ostrohu do Veselí nad Moravou, narazil jsem tentokrát na usměvavého průvodčího, jež tuhle jízdenku kvitoval větou: „Ano, já vím, že tam IDS už nesahá, většina průvodčích to respektuje“ a dal mi razítko i na tuhle dodatečně zakoupenou jízdenku.

Rychlé šípy
knihovna Uherského Ostrohu
3. září – 30. září 2012