Sdružení přátel Jaroslava Foglara u Noci s Andersenem

Členové Sdružení přátel Jaroslava Foglara nezaháleli a dokázali personálně nebo alespoň materiálně zajistit řadu besed či herních večerů na téma Jaroslav Foglar. 

Celý článek bude průběžně aktualizován, pro začátek přinášíme reportáže z Doubravčic u Českého Brodu, kam se za dětmi vydal aktivní člen SPJF a redaktor časopisu Bobří stopa Marek Skýpala - Winoga a Přštic U Brna, kam se vydali členové Vedení SPJF Čáp s Vojtou.

Doubravčice

Při letošní Noci s Andersenem byla jednotřídka komunitní školy v Doubravčicích skutečně přeplněná dětmi a jejich rodiči. Již na počátku dávaly děti najevo, že jim letošní foglarovské téma není vůbec cizí.

Zahájili jsme soutěží jedlíků, při které každý účastník dostal příležitost prokázat své schopnosti na kulaté koblize přivázané na provázku, kterou musel sníst, ale nikoli se jí dotknout rukou. Po úsěšném finále dětem Winoga představil stručně Jaroslava Foglara a jeho literární i vůdcovské dílo. V další soutěži se účastníci pokoušeli co nejrychleji složit na jednotlivé obrázky rozložený kreslený příběh Rychlých šípů.

V navazující části si děti prohédly výběr z knih Jaroslava Foglara, přičemž jim Winoga načrtl stručně děj  každé z nich. Z jejich očí bylo vidět, že kdybychom nyní začali číst, vydržely by poslouchat skutečně dlouho. Nejvíce je zaujalo Tajemství velkého vonta a Přístav volá. Na jejich přání jim Winoga kousek Tajemství přečetl.

Před závěrečnou soutěží jsem doubravčickým vysvětlil, jak to chodí ve Stínadlech a pak je již vypustil do třídy, ve kterých se na mnoha místech ukrývaly kartičky s postavami RŠ, Bratrstva a vontů. Každá dvojice přitom hledala pouze tu svou postavu.

Po velmi působivém vystoupení artistů s ohněm sledovaly děti ze spacáků Záhadu hlavolamu.

Každé dítě ji jistě neodnášelo z Noci s Andersenem pouze pamětní kartičku, ale i mnohé zážitky. Snad v některých z nich láska ke knihám Jaroslava Foglara zaklíčí a jednou vykvete. 

Prštice

Na základní škole v Pršticích u Brna se Noci s Andersenem zúčastnilo půl stovky dětí a je opravdu zajímavé, že Čápa a Vojtu napadla stejně jako Winogu (pořadatele besedy v Doubravčicích), že s dětmi se bude lépe spolupracovat, dostanou-li nejprve najíst. 
V Přšticích tedy, hned jak si odházeli tenisákem na Jarku Metelku po vzoru úplně prvního příběhu Rychlých šípů, dostali každý suchý rohlík (zde nepatrný rozdíl od chutných koblížků v Doubravčicích) s úkolem spořádat jej co nejrychleji. Inspirací byla Rychlonožkova hláška směřující k Červenáčkovi: "Ty mě budeš něco povídat - než ty si jednou ukousneš, já už jsem třikrát po obědě!" 

V rámci dobrého trávení se pak děti rozpohybovaly při hře Kuli-kuli, upravenou verzí známé hry, tak aby tematicky připomínala boj Rychlých šípů s Piráty nebo spíše s Pyráťy. 

S následujícím úkolem vybarvit pětici Rychlých šípů dle toho, jak se skutečně oblékala, se účastníci "Noci" vypořádali s příjemným překvapením organizátorů velice dobře. Jen málokdo netrefil barvu Červenáčkovi čapky a snad už vůbec nikdo neobarvil na růžovo trenýrky Mirka Dušína.

Večer se pomalu přeléval skutečně v noc, když se děti teprve začínaly dostávat do pořádného varu při tradiční táborové "bobřostopácké" hře Ulčovky, nelítostný lov malovaných kartiček ukončil až začátek poslední hry - vyjímání ježka z klece.

Turnaj to byl dlouhý, ale napínavý, otvory klece ne a ne se zvětšit a ježkovy ostny s časem neubývaly. Nakonec se však přece jen našly dvě dívky, které ježka dokázaly vyjmout a hurónský oslavný křik jistě probudil nejen ty, kteří již spali ve vedlejší místnosti. 

Akce se tak vskutku vydařila, velkou měrou díky dětem a jejich paní učitelkám, které celou dobu Čápovi s Vojtou pomáhaly, povzbuzovaly a občas i soutěžily.

Pořádali jste ve svém kraji také foglarovskou besedu a nevíme o vás? Ozvěte se nám (bs@spjf.cz) a podělte se s námi o svou zkušenost, pošlete fotografii či krátkou zprávu či pište do komentáře k článku.