V Hranicích se objevil Širokko!

Vontská rada: Rolf, Láďa, Any, Přema, Kuba, Žluťásek, Alena, Ingrid

Parťáci: Zdeňka, Erik, Iva, Renata a Matěj

Planeťáci: Kristián, Tedýs, Natan, Vanesska, Alenka a Míša

Temní lovci Stínadel: Jarda, Švejk, Ríša, Terka a Adrianka

Spratci: Bára, Sára, Lucka, Vráťa a Matouš

Bratrstvo Rychlých Šípů: Kika, Kevin, Aneta, Lachtan, Maruška a Sába

Po sobotní snídani se skupinky rozdělují do pěti družstev a boje ve Stínadlech mohly začít. Na úvod se soutěžící vydávají pátrat po stínadelských uličkách a jejich úkolem bylo opisovat z lístečků jejich názvy. To by nebylo až tak složité, kdyby všude neslídili Vontové, kteří všechny nemilosrdně chytali.  A tak se museli pátrači mít stále na pozoru a kromě hledání nápisů museli střežit své životy. V této etapě byli nejúspěšnější nakonec Parťáci.

Na Pernštejnském náměstí potom byla zahájena druhá hra – šifrovací závod. Po vyluštění morseovky spěchali všichni do Potoční ulice, kde je čekala šifra zvaná „hlemýžď“ a potom u staré vrby zase šifra „hadovka“. Když si pátrači poradili i se skládáním zprávy u židovského hřbitova, museli opět běžet k radnici pro další zprávu, poté k židovské synagoze a nakonec na Pivovarské schody. Zde první dorazila a opět zvítězila parta Parťáků.

V následující obědové přestávce jsme si pochutnali na „Kelčanské baště paní starostky“, která obsahovala těstoviny s lahodnou omáčkou, kousky masného výrobku a také kečupu značky Špak, což mělo samozřejmě vynikající šmak. Plantážnictvo se taktéž v pauze zbavilo výrobou papírových koulí, jelikož se schylovalo k bitvě o ulice!

Tentokráte se boj na život a na smrt strhnul mezi partičkami Vontů samotnými. Která skupina dostala zásah papírovou koulí první, přišla o život! Úkolem druhým bylo pátrat po nápisech se stínadelskými ulicemi a k nim připisovat libovolný počet hlasů a ulici tak ovládnout. Každý měl k dispozici dohromady sto hlasů, které mohl na ulice rozmístit, v jakém množství chtěl, ale zároveň nesměl překročit stanovený limit. Takže kromě bitev s ostatními bylo třeba také taktizovat a zvolit co nejlepší strategii. Naprosto stejný zisk měli Temní lovci i Bratrstvo a rozdělili si tak první a druhé místo.

Úspěch ve stínadelském kvízu zase pět bodů do tabulky vynesl Planeťákům, kteří znali nejvíce odpovědí týkající se Stínadel a Rychlých šípů. Po večeři se již město a jeho tajuplné uličky ponořily do tmy a naposledy se vydáváme do Stínadel zažít něco dobrodružného. Ještě u synagogy nás čekala poslední šance získat nějaké body v pamatovací hře, jejímž cílem bylo zapamatovat si co nejrychleji a nejpřesněji 20 stínadelských postaviček a zapsat je do tabulky. Třetí vítězství připadlo opět Parťákům, kteří tak vylepšili bilanci z dvou předchozích nepovedených her.

Ještě ani neutichl ruch po předchozí hře, když se Janáčkovou ulicí rozkřikla neuvěřitelná zpráva! Objevil se Širokko a s ním také hlavolam zámečnického učně Jana Tleskače! „Za ním, chyťte ho!“ ozýval se křik hranickými uličkami a pak se skutečně objevuje - postava v černém oblečení a s bílou maskou.  Chvíli překvapení Vontové váhají a pak se strnula bitka. První dva nejsilnější již leží na zemi, ostatní Širokko odstrkuje a mizí někde ve tmě. To už ale v cestě stojí další parta dychtící po ježku v kleci a poznává také sílu tajemného člověka na vlastní kůži! Také Rychlé šípy to podle románu Jaroslava Foglara neměly jednoduché a při setkání s Širokkem létaly vzduchem… Skoro hodinu to trvalo, než se jej podařilo zahnat do uličky, kde se ze všech stran seběhlo snad 15 lidí dohromady a po závěrečné bitce se podařilo Širokka povalit na zem! Bylo dobojováno – hlavolam do svých rukou získal náčelník party Planeťáků Kristián!

V konečném pořadí byla však nejúspěšnější skupinka Parťáci, která si ze svého středu zvolila nového Velkého Vonta, kterým se stal Erik Luňáček z Vamberka a stal se tak novým vládcem Stínadel a také na rok držitelem Tleskačova hlavolamu.

V neděli se vzdálenější účastníci vydávají již na vlak domů, ale ti kteří zůstali, rozhodně nelitovali. Vydali jsme se totiž do restauračního zařízení se stínadelským názvem Katowna, kde se podával oběd o dvou chodech.  Po lahodném vývaru na zahřátí přichází druhý pokrm – drůbeží plátek s opékaným bramborem a oblohou. Pěkný podzimní den jsme pak využili k procházce na Hranickou propast, která by podle nejnovějších výzkumů měla být nejhlubším místem ve Střední Evropě. Poté se na nádraží v Teplicích nad Bečvou loučíme a postupně odjíždíme vlaky Českých drah do svých domovů.

Osobně chci poděkovat některým kamarádům že přispěli k tomu, aby tato akce proběhla a že byla velmi vydařená. Tak zase někdy ve Stínadlech na viděnou! Žlutá je barva naše!