Vánoční kmenová nadílka Mohawků

Vánoční kmenová nadílka skautského oddílu Mohawk, opět přinesla radost a mnoho zážitků pro členy kmene a jejich rodiče. Šestnáctý Prosincový den se scházíme ve Vánočně vyzdobené klubovně. Napřed přišel Plavčík, potom Páťa, Ondra a nakonec Fík. Bratr Titton je nemocen a bratr Martin odjel s rodiči na hory. Postupně však přicházejí další bratři a sestry, Šakoh, Kanyatara a sestra Pája a rodiče našich mladších bratrů Mohawků.
Prvním úkolem každého je uložení dárečků do tajemné dřevěné bedny, potom naplnění táců cukrovým. Již tradičně mněl každý skautský kroj s krátkými kalhotami i když venkovní teplota byla -10˚C. V klubovně však panovalo příjemné teplo, nyní nezbývá nic jiného než zahájit Vánoční kmenovou nadílku a započít s činností. Ve chvilce ticha byla řečena Vánoční indiánská motlitba. Dále zpěvu koled a ochutnávání cukrový byla zahájena Vánoční kmenová soutěž v nejrůznějších disciplínách. Bojovalo se v zatloukání hřebíků, štípání třísek, navlékání korálků, skládání zápalek a z mnoha dalších úkolů.
Vítězem se stává bratr Ondra, na „štít Vánoc“ si připnul zlatou stužku se svým jménem.
Kdo jej asi překoná příští Vánoce ? Před rozdáváním dárečků provádíme i dva lidové obyčeje rozkrajování jablka a lití olova, místo olova jsme však použily rozehřátý vosk. Ve správný okamžik se bratr Fík ujal rozdávání dárečků z tajemné bedny. Před každým se započali kupit hromádky balíčků. Rozbalování začalo, až když v bedně nezbyl ani jeden. To bylo radosti a překvapení. Každý Mohawk i rodiče bratrů Mohawků mněli co rozbalovat.
Před ukončením Vánoční kmenové nadílky přišlo ke slovu i hodnocení uplynulého roku – od Vánoc do Vánoc. A bylo mnohé k uznání. Krátce se povídalo o Silvestru s Mohawky, který na nás již čeká a pak zazněl klubovnou kmenový pokřik. Neloučíme se však na dlouho.
Vítězslav Čermák - Atana