Výprava historickým vlakem do Tovačova

Ve Vyškově na vlakovém nádraží se scházíme v sestavě Rolf, paní Rolfová, Dingo, Verča, Oliverek, Agátka, Viki a Vojta a v čase 8:40 vyjíždíme rychlíkem ve směru Kojetín. Tam nás již netrpělivě očekávali Soki s Emmčou a tak se nás nakonec sešlo dohromady 10. Účast ještě sice přislíblil Kulifeda s Žerykem, ale nakonec se při odpoledním pozdním příjezdu ztratili v davu a tak jim účast na akci a body do bodování nemůžeme uznat. Po příjezdu do Tovačova jsme chvíli počkali až se dav rozptýlí do okolí a následě děláme pár fotek a prohlížíme si také historickou lokomotivu prototypu T475.1502. Následně již vnikáme do tovačovských uliček, kde to místy vypadlo opravdu jako ve Stínadlech. U hradeckého rybníka byly davy návštěvníků místy neprůchozí tak si dáváme na půl hodiny rozchod k ochutnávce rybích pochutin (zejména kapří čevapčiči mohu vřele doporučit)  a následně pod vedením Oliverka míříme do odlehlých částí zdejší přírody. Podzimní krajina zářila všemi barvami, slunce které protrhalo dopolední mlhu začlo pěkně hřát a nad bahnitým dnem rybníka se nesly tóny coutry kapely Šediváci z Přerova. Co by to taky bylo za výpravu, kdyby se nehráli nějaké hry do bodování tak došlo také na tradiční boj o Ulčovky,což by jistě se shora dívajícího se Františka Ulče potěšilo. Po úspěšném krmění labutí se vracíme zpět do obce, kde si v kavárně dáváme nějaký zákusek či kávu na povzbuzení. Čekal nás totiž výstup na 97 metrů vysokou Spanilou věž, která je dominantou kraje viditelnou desítky kilometrů daleko. Někteří nejmenovaní účastníci jako třeba Dingo, kteří trpí závratěmi zůstali radši dole. Nakonec se někde provalil skutečný důvod, Dingovi absence, který si vsadil 20 kč an výhru Tovačova v kopané a šel mezitím na fotbalové utkání okresního přeboru. V zámecké zahradě nás však čekaly ještě další hry do bodování a to skládání puzzle Rychlých šípů, které jsme dostali od Podfukáře z Prahy-Cibulek, a v neposlední řadě také stará klukovská hra kuličky! Poté si procházíme i neúžší uličky města a pomalu směřujeme na vlakové nádraží, odkud odjížděl poslední vlak. Na trati 334 zvané "Tovačovka" již vlaky pravidelně nejezdí 37 let, leč v posleních letech se daří udržet tradici alespoň čtyř víkendů v roce, kdy do města pod Spanilou věží po kolejích mohou přijet návštěvnící a příznivci železniční dopravy. Tak zase příště, bylo to skvělé ahooj! 

Pan průvodčí přichází, vlak úspěšně dorazil do železniční stanice Tovačov.

Příjemné říjnové teploty přály i květinám na tovačovském nádraží...

Železniční trať 334 z Kojetína do Tovačova ožila během výlovu Hradeckého rybníka..

Vpravo pan Kolmačka, jeden z těch, kteří se zasloužili že vlaky na trati 334 občas jezdí...

Mlha se již pomalu rozplynula a malí klubaři jdou odvážně do uliček....

U rybníka bylo živo a kapela Šediváci z Přerova se o to znamenitě starala...

My jsme ale šli radši do přírody, kterou říjen zbarvil do všech barev.

V soutěži poznávání stromů a listů dosáhl nejlepšího výsledku Vojta.

To je již ale souboj o Ulčovky, které začlo SPJF vydávat před více jak 20 lety!

Kdo nasbírá nejvíce Ulčovek? Zvítězil nakonec Rolfův zdárný synovec Oliver Twist.

Detail rychlostního souboje mladých Moravských Indiánů - Vojta, Oli, Emmča..

Zleva Viki, Rolf, Dingo, Soki, dole Vojta, Agátka s tetou, Emmča a Oliverek.

Některé děti ještě nevěděli, že labutě jsou milé, ale kameny nepapají :) 

Bojovku na Husity a Křižáky jsme nakonec neuskutečnili, ač rybník lákal...

Hra na honěnou a tancování v areálu tovačovského zámku...

Pohled ze Spanilé věže dolů - vlevo Hradecký rybník, vpravo rybník Kolečko.

Rolf ukazuje členům generace 2, jak se dříve hrály kuličky!

Skládání puzzle s Rychlými šípy, které nám daroval pan Lebeda z Prahy.

Do nabitého programu jsme stihli zařadit i návštěvu židovského hřbitova a synagogy.

Ukázka tovačovských dveří, které mají stejný věhlas jako dveře na Zanzibaru.

T475 v celé své kráse právě dorazila k poslední jízdě sobotního odpoledne...

Lokomotiva šibuje na tovačovském nádraží, chvíle odjezdu se přiblížila...

Prosím pozor ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají!!

Soki si mohl do svého deníku napsat, naposledy v kraťasech na výpravě 20.října! 

Všechny děti jsou na svém místě, můžeme tedy vyjet po železnici do Kojetína. 

Klub Moravských Indiánů při svém jubilejním 850. podniku od června 1987!