Sokolové a Jestřáb - 2. díl
Chceš přispívat na eStopu a sám/sama psát další články?
Nejprve se zaregistruj a pak nás kontaktuj buď v zóně iKlubovna, nebo e-mailem!
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníDo čtvrtletního zpravodaje Tělovýchovné jednoty Radlice, který vyšel 15. března 1964 v Praze 5 - Radlicích, napsal Jaroslav Foglar (?) následující článek s názvem “ODDÍL TURISTŮ - předseda s. J. Foglar”. Bylo to vlastně v rámci představení jednotlivých oddílu jednoty a text nepředpokládáme, že by byl veřejnosti známý. J. Foglar není podepsán, ale podle stylu psaní se jedná jednoznačně o jeho slova.
Text je z archivu sportovní jednoty Sokol Radlice, který k badatelským a publikačním účelům byl laskavě sportovní jednotou zapůjčen Pražské pobočce Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Přepsal Menhart z PP SPJF
Co víte o našem oddíle mladých turistů?
Velmi by se mýlil ten, kdo by se domníval, že jsme nějakými polykači kilometrů nebo že prolézáme staré hrady a zámky - a nejvýše někde pod lesem, že si opékáme nad ohníčkem uzeninu.
Naše činnost je velmi barvitá, mnohostranná a vzrušující. A provádíme ji prakticky po celý rok, ne tedy pouze v jarní a letní sezóně a ne jenom, když je hezky a když neprší! Jakousi přestávkou mezi naší činností jsou jen dvě či tři srpnové neděle po příjezdu z tábora a před začátkem nového školního roku.
A kde činnost provádíme? Především máme v okolí Prahy řadu míst (říkáme jim tábořiště) jako stvořených pro náš program. Čím je pro oddíly házené či kopané hřiště a pro oddíl tenisu kurt, pro ZTV tělocvična, tím je pro nás schopné tábořiště. Jsou to místa zarostlá s roklinami i skalkami, s loučkami a plácky, rybníkem či řekou nebo alespoň větším potokem. Zde konáme své napínavé pohybové hry dobrodružných námětů, při kterých je zapotřebí rychlých nohou, postřehu, odvahy k lezení na nebetyčné stromy, k potápění do vody pro různé zprávy, potřebné ku hře, znalosti signalizace, šifrování atd. atd. Nezasvěcení lidé, kteří nás vidí za nedělního rána se scházet s tornami na zádech někde na konečné stanici elektriky nebo autobusu, se domnívají, že půjdeme na rekreační výlet. To samé si zhruba myslí, když hovoříme o svých hrách! Ale náš den venku, to je tvrdý napínavý trénink, naše hra je něco takového, jako nejnamáhavější zápas házenkářů nebo fotbalistů na hřišti! Rozdíl je snad jen v tom, že zápas na hřišti trvá 1-2 hodiny a musí se hrát každou neděli po celá léta za stejných pravidel, zatímco náš nedělní program je celodenní a každou neděli jiný, to je s jinými hraní a jinými pravidly.
Druhou částí našeho programu se zabýváme v klubovně na čtyřech schůzkách týdně. Není možno vypočítat zde vše, co s touto činnosti souvisí. Učíme se značky map, bodujeme celoměsíčně různé závody, soutěže, cvičíme se v signalizaci, opravujeme inventář, tiskneme si oddílový oběžník, vydáváme si výstřižkový časopis, bojujeme o ”oddílové nálepky”, cvičíme se v desítkách věcí nejrůznějších oborů. Bez klubovny a bez hřiště před ní byli bychom jen polovičkou toho, čím jsme.
Hezké a pravdivé. Tak, jak to Jestřáb uměl.