Záhadné Brdy - 40. OBS Mohawkové z Příbrami

ZÁHADNÉ BRDY PROMLUVILY

21.3. 2009
Záhadné Brdy promluvily, alespoň k nám MOHAWKŮM. A to první jarní den, v sobotu 21.3.09,
kmen Mohawk šel na výpravu do Brd. Ne však jen tak na okraj. Šli jsme tam, kam málokdo chodí.
Na dopadovou plochu. Již delší dobu nás zajímalo kam, že to ti vojáci střílejí z děl. Teď už to víme. Záhada objasněna.

Odjíždíme vlakem z Příbrami v časnou ranní hodinu. Sice by každý z nás byl ještě rád v teple svého pelíšku, ale Záhada nám nedala spát. Vystupujeme v Jincích. Každý získal kartu s názvem Orlí oko. Do ní zaznamenáváme počty nejrůznějších věcí . Stromy, ptáky, předměty, rostliny.

Procházíme Jincemi nedaleko kasáren dělostřelecké brigády a za pár okamžiků mizíme v Brdech.
Teploměr ukazoval nějaký ten stupeň pod nulou, avšak nálada Mohawků byla hodně vysoko nad nulou. Bratr Roy taky hned na prvním potoce vyzkoušel vodoodpudivost svých bot, nateklo do nich jen horem.



Dál naše kroky směřují více do prostoru. Procházíme okolo budov a stanoviště Vojenské policie. Nedaleko nás se objevil Mlýnský rybník, a nadešel čas na malou ranní svačinku s prohlídkou Atanovy speciální mapy, zde se dozvěděli celou sobotní trasu.

Před dalším pochodem určujeme azimut ke kótě Koníček a na hřeben. Cesta do kopce po zimě dává zabrat, inu probouzíme se teprve ze zimního spánku. Pod Koníčkem, se pokračovalo jihozápadním směrem až k dopadovce.

Cestou objevujeme další velkou záhadu. Část letenky z Košic do Prahy. Je na ní jméno cestující, čas letu, druh letu, třída, datum, apod. letenka se stala kořistí bratra Sklíčka.
Kus cesty nás vede Roy, moc se mu zalíbila busola a klasická mapa. Příroda zde v prostoru je téměř nedotčena, nikde ani papírek od bonbónu, toho moc lituje Sklíčko. Nemůže si totiž udělat čárku do tabulky Orlí oko.

Přicházíme k dopadovce. Tam po důrazném poučení, pohybovat se pouze po cestách. Obcházíme betonové cvičné cíle, tyto ohromné masy betonu a oceli již něco pamatují. Nalezeno bylo i několik prázdných patron z ručních zbraní a spousta střepin z granátů.

Dál putujeme po cestě přes plochu, všude roste vřes a kapradí, taky přibyl výklad o tom, jak se vyrábějí dělostřelecké granáty, od tekuté oceli až k vlastnímu granátu. Na ploše se nalezli i dva vraky aut. Velmi zajímavá záhada pro Mohawky. Z plochy je daleký rozhled na Hořovice, Valdek a další místa. Počasí nám přeje, svítí sluníčko a v dálce se tetelí teplý vzduch nad Vřesem.
Blíží se poledne opouštíme dopadovou plochu a vyhledáváme vhodné místo k vaření, Sklíčko prošel se svými lehkými Botaskami louží. Čvachtajíc odpovídá na otázku, zdali má sebou náhradní ponožky, jak bylo na schůzce řečeno, říká, že nemá. Doma má sice boty do terénu, avšak jsou trochu rozbité, šli by sice opravit ale ještě se o to nikdo nepokusil. Odmítá i nabídku na zapůjčení čistých ponožek.

Vaříme Barbuchu, hrajeme etapu z Lovců Mamutů, probíhá Rudý tesák – hra pouze pro odvážné duší i tělem, Rudý tesák – symbol odvahy neztratil nikdo a navíc, bratr Sklíčko jej získal zpět. Hrála se i Muh – mohwa, souboj s gumovými noži. Po celou výpravu, plníme i drobné úkoly za body.

Do Příbrami se vracíme přes Obecnici okolo Kovohutí, Sklíčko zůstal v Obecnici u babičky.
Bylo vzato na uváženou přání bratrů – vrátit se do Brd ještě jednou, ale z jiné strany.
Již teď je v plánu jiná tajná Záhada Brd. Kam mizí v tom lese ty létající stroje.
Výprava získala známku 1,2. Mužem výpravy byl zvolen bratr Kuželka.

Vítězslav Čermák - Atana