Boj o Ostrý

Šestnáctý Květen a šest hodin ráno. Za oknem provazy deště padají na vše, co jim stojí v cestě. Dnes má být další ročník „Boje o Ostrý“, snad nebude deštivý.
Šest hodin třicet minut, už neprší, sláva. Zbývá přebalit bágl na deštivou verzi a přidat proviant. Sedm hodin deset minut, stojím před naším panelákem a vyčkávám na příchod dvou spolubojovníků. Po pár minutách jsou zde, vítáme se a odcházíme na nádraží, vlak nám jede za půl hodiny. Zatím jsme na nádraží sami. Avšak za několik minut již přicházejí další účastníci bitvy o Ostrý.
Společně nás vlak dovezl, až do místa odkud lze několika cestami dojít na vrchol Ostrého. Tam již od pátku jsou další bojovníci. Přípravy na letošní ročník „Boje o Ostrý“ započali před několika týdny, kdy Filištíni zahájili opravy hradeb.
Zde na Ostrém je okolo osmdesáti bojovníků z několika oddílů, jak z Příbrami tak i z dalekého okolí. Krátce po jedenácté hodině se rozpoutal boj o vlajku tvrze.
Bojovníci všech věkových kategorií se svou výzbrojí v podobě papírových míčků, dobových kostýmů i s různou „technikou“ pro dobývání tvrze Ostrý s vervou
zahájili dobývání hradeb a obránci na hradbách odráželi nejen papírové střely svými štíty, ale i sami podnikali výpady mezi útočníky za účelem jejich oslabení. Kdo byl zasažen papírovým míčkem, spěchal k „oživovacímu stromu“ pro nový život a mohl se tak znovu zapojit do boje o vlajku, nebo bránit tvrz.
Bitva trvala celých stodvacet minut. Úkolem útočníků bylo strhnout vlajku uvnitř tvrze. To se jim však nepovedlo. Obránci tvrze vlajku uhájily. Tak pro příští rok mají útočníci velkou výzvu : dobýt – či nedobýt Ostrý.

Atana