Tábor Bobři Stopy -Tajemný Fantan

Tábor s názvem Tajemný Fan – Tan se konal 8. – 20. 8. 2005 na známém místě, nedaleko Křižanova. Zúčastnilo se jej 17 dětí z různých koutů republiky (Bafon, Dan, Davídek, Gombas, Gonzi, Helča, Chip, Jantar, Kamzík, Káťa, Kike, Kuba, Margi, Mary, Pepa, Vánočka, Wily), 5 vedoucích (Jituš, Turbomyšák, Jarka, Blanka, Stegi) a neurčitý počet návštěv. Ale o těch až trochu později.

Jak už název napovídá, tábor byl inspirován deskovými hrami. Od těch nejjednodušších, jako třeba Člověče nezlob se, po ty složitější, například Alhambra, či Sankt Peterburg. I díky tomu byly jednotlivé hry snad ještě rozmanitější, než tomu bylo v předcházejících ročnících. Hráči se tak mohli vžít do rolí desperátů divokého západu (Bang), pralidí (Carcassonne – Lovci a sběrači), železničních dělníků (Trans Amerika), intrikánů (Citadela), ale i kamionů (Kamionem po Evropě), dřívek (Digit), nebo lovné zvěře (Halali). Náplň her tak byla velmi různorodá. Od hledání tajemných míst (Ztracená města), přes vyloženě akční hry (jako Bang), stavitelské (Alhambra), pochoutkářské (Mamma mia) až po hru, jejímž obsahem bylo jednoduché zabíjení draků, ale o to potom těžší hádání, nad dělením kořisti (Dragon’s gold).
Výčet by sice mohl být ještě delší, ale vás čtenáře tím nebudeme zatěžovat … Samozřejmě jsme si s sebou na tábor neopomněli i krabici plnou her, které nám krátili volné chvíle i deštěm proplakané dny.
Ač je to k nevíře, dobrá nálada vydržela i v dny, kdy se díky deštivému počasí jedinou opravdu akční hrou stala vyčerpávající kanadská dřevorubecká (opravdu těžko říct co to bylo za deskovku, ale třeba Halali – tam je taky dřevorubec). Zlí jazykové sice tvrdí, že se nálada udržela díky předělání hangáru ve feťácké doupě (dle jiných sušárnu, udírnu, či plynovou komoru), ale k tomu abychom byli veselí, jsme žádný kouř nepotřebovali.

Závěrečná celodenní hra byla inspirována hrou Expedicí a o tom, že to nebyla hračka svědčí i časté bloudění družinek, hledajících to, či ono slavné místo. Ne vždy však na vině byly družinky, třeba na jednom úseku turistická značka náhle zmizela (měnily se tu sloupy a nějak se značka opomněla doznačit). Ale bloudění družinky Destiček přece jen k něčemu bylo, podařilo se jim pomoci zraněné paní, kterou by asi v těch místech přece jen nikdo brzy nenašel. A tak Destičkám patří veřejná pochvala.
Přes všechny záludnosti se podařilo prokousat jen družině Borůvek, která prošla všechny stanoviště a tak jejich dlouhá cesta nebyla marná. Měli tak možnost jako staří zlatokopové najít v tajemné hornině neznámé barevné minerály (vzácné turmalíny ).
Nakonec jsme se ale přece jen všichni našli, stihli dodělat závěrečný oheň a ještě naposledy si zahrát a zazpívat. Loučení sice bylo pro mnohé bolestné, ale co se dá dělat, i to k táboru patří.

Ale zpět již k dříve avizovaným návštěvám….
Zřejmě nejzajímavější návštěvou byli milí páni z ministerstva, kteří si přijeli náš tábor prohlédnout a k našemu velkému překvapení se jim líbil, což nás samozřejmě opravdu potěšilo. Dokonce si pochvalovali, jak máme slušně vychované děti. Jak to tak vypadá, tento rok mají tábory SPJF na kontroly štěstí. Jiné návštěvy se zase pokoušely ukrást vlajku, což, jak musíme hrdě přiznat, se (díky Turbovi a Pepovi) nikomu nepovedlo, přestože pokusů bylo dost. Racek raději vlajku vzdal a uzmul kolo, mikinu, sportovní náčiní a ostatně všechno co našel v hangáru a uznal za vhodné. Z návštěv jež přijeli již v pátek, jsme pro změnu vytvořili bohy – rádce a pomocníky hráčů ve hře Age of Mythology. A tak se z Jany, Tomíka a Eifa stali Isis, Zeus a Odin.

Kompletní fotogalerii z tábora najdete zde

(pro ty opravdu neznalé Fan-Tan byla hra, kterou hrávali téměř všichni v Tajemné Řásnovce).