Nápověda za...

...30. 1. 1927
...Rychlé šípy.

Poslední nápověda:
Do této restaurace s ginkgem to mají všichni hoši blízko.

30. 1. 1927

V oddílové činnosti agilní družina Jestřábů sehrála v rámci oddílové besídky 30. ledna 1927 pro členstvo divadelní představení s řadou veselých scének a písniček. Aktivním hercem se stal i samotný Jestřáb, který například ve veseloherní jednoaktovce Sedlák Skočdopole u fotografa ztvárnil postavu pana Skočdopole.

Zdroj: Jaroslav Foglar den po dni, AJF databáze

Nápověda za...

...24. 1. 1937
...ke se scházejí...

...25. 1. 1959
...ti, co neradi...

...26. 1. 1946
...například ježky...

...27. 1. 1926
...v peci. Stačí...

...27. 1. 1963
...jim, že jsou...

...28. 1. 1988
...kousek od klubovny...

...29. 1. 1990
...slavné party...

29. 1. 1990

Série „spanilých jízd“ Jaroslava Foglara (za asistence Ivana Vápenky) na besedy a setkání s vděčnými čtenáři a příznivci v letech 1987–1991 pokračovala 29. ledna 1990 účastí na soutěžním pásmu Znáte Rychlé šípy?. Akce proběhla v klubu Prosek v Praze.

Zdroj: Jaroslav Foglar den po dni, AJF databáze

28. 1. 1988

Klub uměleckých forem radosti (KUFR) v Hradci Králové organizuje besedu s Jaroslavem Foglarem. Akce se koná v krajském muzeu.

Primárně: Vápenka, I.: Žil jsem s Rychlými šípy … od roku 1955 dodnes, nakl. Machart, Beroun 2012

27. 1. 1963

Výprava Dvojky do Prokopského údolí. Jestřáb v oddílové kronice popisuje, že na celé trase v údolí bylo velké množství sněhu, které poznamenalo plánovaný program výpravy, ten se musel přizpůsobit schůdnosti terénu. V zápise Jestřáb zmiňuje také nějaké „lázně“, což je jistě výzva pro foglarovské badatele k jejich identifikaci a případnému nalezení lokality.

Primárně: PNP, fond Foglar, oddílové kroniky

27. 1. 1926

Údolí mládí pod sněhem. Pod tímto názvem napsal Jestřáb do oddílové kroniky zápis z výpravy do Údolí mládí, kterým byla takto v oddílové hantýrce označována malebná zákoutí Trojské kotliny. Podle kronikového zápisu to byla první výprava, kdy chlapci viděli Údolí mládí „v bílém hávu“. Výpravu vedl ještě Jaroslav Ryšavý – Bobr, který pro chlapce připravil zajímavou zkoušku „čtení stop“ ve sněhu. Na skalním ostrohu zapálili skauti první novoroční ohníček a u jeho hřejivých plamenů se těšili na léto a táborové ohně v lesích.

Primárně: Foglar, J.: Tábor Zelené příšery (Příběhy z nejstarších kronik), Olympia, Praha 2007

Doplnění k 26. 1. 1946

Z předchozího komentáře nedopatřením vypadla informace, že autorem českého textu písně Jak staré lásky zapomnít je Josef Václav Sládek (1845–1912), spisovatel, básník, novinář a překladatel. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti a ve své době byl významným literátem-vlastencem a představitelem uměleckého realismu.

26. 1. 1946

V 9. čísle 28. ročníku skautského týdeníku Junák je 26. ledna 1946 zveřejněno deváté pokračování Foglarova románu Devadesátka pokračuje.
Oproti následným knižním vydáním je na časopisecké straně věnované „Devadesátce“ zveřejněn celý text písně Jak staré lásky zapomnít. Jde o baladickou zhudebněnou poemu o loučení a smutku z toho, co odnesl čas. Původně skotský traditional, jehož kmenové libreto s názvem Auld Lang Syne vzešlo z pera básníka Roberta Burnse (1759 – 1796), je z rozličným textovým zpracováním známý i jako „Valčík na rozloučenou“.
V řadě zemí je píseň nerozlučnou součástí rituálů gilwellského kruhu na závěr skautských akcí, setkání či jamboree. V našem prostředí ale balada – známá spíš s názvem Dávno již – bohužel do skautské spirituality až tak hluboko nezakořenila. Proto je třeba ocenit, že v původním textu románu Devadesátka pokračuje, ji spisovatel uvedl v celém rozsahu.

Zdroj: Akademie Jaroslava Foglara plus Akademie country music, archiv.

25. 1. 1959

Počasí bylo spíš jarní a svahy a louky beze sněhu, když se před 64 lety - 25. 1. 1959 - uskutečnila výprava Dvojky do Prokopského údolí. Hra v okolí Skalního hřišťátka a poblíž trati u viaduktu probíhala za poměrně slunečného počasí.

Zdroj: PNP, fond Foglar, oddílové kroniky (foto z hry u Skalního hřišťátka)

24. 1. 1937

Další z povídek, které mladému literátovi otiskoval Melantrich v polovině 30. let minulého století v nedělní příloze Českého Slova – Slovíčku, byla příhoda z lyžařské výpravy s názvem Rozsouzený spor. Povídka byla otištěna ve Slovíčku č. 4 (24. ledna 1937).

Bohouš? 21. 1. 2006?

Bohouš z BKP žádné datum 21. 1. 2006 s odkazem JF neztotožnil. O akci s podobným datem 20. 1. 2006 (Tajemná noc s Jaroslavem Foglarem v ZŠ Chrastava) jsem psal já - Dlouhé Bidlo, vedoucí slovutného BKP. Odposlechl jsem to trubkou navrtanou ve zdi Akademie Jaroslava Foglara, když o tom vyprávěl jeden přímý účastník akce. Takže nejlépe bude uvést tento zdroj, čili:
Jaroslav Foglar den po dni, AJF databáze... :-) :-) :-)

Nápověda za...

...23. 1. 1999
Dlouhé jsou prsty...

...21. 1. 1923
...stínadelské – vedou...

...21. 1. 1947
...třeba až za...

...21. 1. 1989
...řeku na DRUHOU...

...21. 1. 2006
...stranu města,...

Bohouši z BKP,  u 21. 1. 2006 jsi neuvedl zdroj. Moc prosím za badatelskou skupinu SPJF ze jeho doplnění. Předem díky.

23. 1. 1999

Černý a smutný den pro všechny příznivce díla Jaroslava Foglara: Proslulý spisovatel dětské a mládežnické literatury a legendární skautský vůdce zemřel v sobotu 23. ledna 1999 v Thomayerově nemocnici v Praze ve věku 91 let 6 měsíců a 17 dnů.

23. 1. 1948

Sérii 20 nálepek týdeníku Vpřed završilo v roce 1948 vydání posledních tří kartiček propagační kolekce. Na krémově žlutém papíře byla vytištěna nálepka č. 18, jež znovu vyzývala čtenáře k lovu bobříku (a samozřejmě zakoupení nového vydání Zápisníku 13 bobříků J). Poslední dvě nálepky pak byly vydány v květnu 1948. To už se ale nad dobrodružně a romanticky zaměřeným obsahem časopisu začala stahovat mračna. Zajímavostí je, že k tisku byla připravena kartička č. 21 propagující mezinárodní jazyk esperanto, ale v důsledku nuceného odchodu Jaroslava Foglara z redakce už vydána nebyla.

21. 1. 1939

Už o osm let dříve, než vyšel ve Vpředu příběh o RŠ v komediantském voze (jak jsem popsal v předchozím komentáři), potěšil Jaroslav Foglar ve stejné datum, tedy 21. ledna 1939, čtenáře Mladého hlasatele příběhem Rychlé šípy mají dobrá srdce.

21. 1. 1947

V týdeníku Vpřed, který vyšel 21. ledna 1947, byl otištěn kreslený příběh Rychlé šípy v komediantském voze. Vzdor názvu nešlo o nikterak veselou příhodu RŠ, ale součást dobrodružství s poměrně vážným obsahem.

21. 1. 1989

V rámci výstavy Rychlé šípy slaví narozeniny v Obvodním kulturním domě Osohova v Praze 4 proběhla 21. ledna 1989 autogramiáda Jaroslava Foglara.

Zdroj: Vápenka, I.: Žil jsem s Rychlými šípy … od roku 1955 dodnes; nakl. Machart, Beroun 2012

20. 1. 2006

Ač na počátku roku 2006 už Jestřáb kroužil sedmým rokem jen v nebeských výšinách, na Zemi žilo spisovatelovo dílo dále a různými směry se široce rozvíjel i jeho odkaz. Příkladem toho byla 20. ledna 2006 i akce pro žáky šestých a sedmých tříd v základní škole v Chrastavě na Liberecku, kde se uskutečnila Tajemná noc s Jaroslavem Foglarem. Téměř třicet školáků se sešlo navečer v budově školy, aby si hrami, soutěžemi, vědomostními kvízy, ale především čtením samotné knížky připomněli Foglarův román Záhada hlavolamu. Čtení, kdy už chlapci a děvčata ulehli na karimatkách ve třídě do spacáků, pokračovalo až do pozdních nočních (či spíše brzkých ranních) hodin, než byla dolouskána poslední stránka příběhu. Ti nejvytrvalejší, ač už víc klimbali než bděli, by se byli rádi hned pustili i do druhého dílu Stínadla se bouří, ale to už by byla jiná kapitola této zdařilé akce…
Pro Menharta jen doplnění, že akce se uskutečnila v nadmořské výšce o 87 metrů vyšší, než je výška okna, ze kterého na Malou Stranu shlíží nejníže ukrytá postava RŠ v letošní pátrací a geograficko-výškopisné hře.

Nápověda za 19. 1. 1989

Bohouši z BKP, velký Foglarovec Iva na besedy vozil Jestřába autem, ale kdyby přijel JF do Středokluk jinak, tam jsme ho naložili a odvezli dnes na kremrole k paní Rychlonožkové, jelo by auto nejspiše podle tohoto itineráře. Jsou to jen části - nemohu dát plný itinerář - prostředek i konec chybí (to jistě chápeš), ale výškový profil je až do cíle. 
Vím, že máš rád úlohy s nadmořskými výškami, tak snad jsem ti udělal radost... :-)

...

...

Rychlonožkovi

 

19. 1. 1989

Beseda Jaroslava Foglara s žáky základní školy ve Středoklukách v okrese Praha-západ.

Zdroj: Vápenka, I.: Žil jsem s Rychlými šípy … od roku 1955 dodnes, nakl. Machart, Beroun 2012

Nápověda za...

...17. 1. 1932
Rychlé šípy tentokrát nejsou nijak šibalsky schovány.

...17. 1. 1992
Nalezne je i malé dítě - jen musí raději procházet oba chodníky v ulici.

...17. 1. 2006
Kdyby pátrač si chtěl ulehčit hledání a chodil prostředkem, mohlo by ho srazit auto. To platí u 4 chlapců RŠ.

...18. 1. 2006
Hra byla odstartována 17. 12. 2022 a již 18. 12. 2022 poslal pátrač Lukáš Dolívka jejich fotografie a adresy. V tu dobu byla známa pouze 1. nápověda - možná ta nejdůležitější. :-)

18. 1. 2019

Dvacet let po smrti Jaroslav Foglar znovu ožívá. Pod tímto titulkem vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara 18. ledna 2019 tiskovou zprávu, ve které připomíná kulaté výročí spisovatelova úmrtí († 23. 1. 1999) a sděluje informace o vlastních edičních a produkčních aktivitách k rozvoji Jestřábova odkazu.

17. ledna 2006 vyšel článek

...který zmiňuje foglarovské téma: ...Členové Sdružení přátel Jaroslava Foglara se rozhodli vystavit své propagační kartičky, kreslené pohlednice a časopis pro mládež Bobří stopou, který SPJF vydává. „Sdružení se stará o to, aby mládež měla dobře organizovaný volný čas; druhá část jeho činnosti je spíš pro pamětníky,“ poznamenal k prezentaci foglarovského spolku Vojtěch Hanuš. Největšímu zájmu se podle jeho slov těšily pohlednice – a jak by také ne, když autory působivých výjevů s dobrodružnou tematikou jsou takoví kreslíři jako Jiří Grbavčic, Libor Balák, Marko Čermák, Zbyněk Petráček, Jan Hora či Pavel Čech. „Chtěli bychom sem dát i hlavolam – ježka v kleci, aby si ho mohly děti vytáhnout,“ poznamenal Vojtěch Hanuš.
v článku "Regiontour v Brně pamatoval také na děti"
https://www.adam.cz/clanek-2006011602-regiontour-v-brne-pamatoval-take-na-deti.html

17. 1. 1992

V brněnském Technickém muzeu byla 17. ledna 1992 zahájena výstava Život a dílo Jaroslava Foglara. O čtyři dny později – 21. ledna – v rámci doprovodného programu proběhla vědomostní soutěž Znáte Rychlé šípy? Návštěvníci si mohli expozici prohlédnout do 1. března 1992.

Zdroj: Vápenka, I.: Žil jsem s Rychlými šípy … od roku 1955 dodnes, nakl. Machart, Beroun 2012

17. 1. 1932

Podobně jako pro postavy Rychlých šípů, vybíral Jaroslav Foglar vhodné typy chlapců i pro vykreslení členů Rikitanových Hochů od Bobří řeky. Přestože při vydání spisovatelovy literární prvotiny nebyli chlapci v ilustracích nijak detailně vyobrazeni, Jaroslav Foglar měl o jejich podobě jasnou představu. Dokazují to i fotografie členů pražské Dvojky Jirky Bělohlávka a Pepíka Hůrků, které vlepil do oddílové kroniky k zápisu ze 17. ledna 1932.

Zdroj: PNP, fond Foglar, oddílové kroniky

Nápověda za...

...12. 1. 1936
...z ochozu Kaple Betlémské,...

...12. 1. 1946
..byli v blízkém klubu....

...13. 1. 1949
...tři vážení pánové,...

...13. 1. 1999
...co pracují v domě,...

...13. 1.
...kde dva chlapci...

...13. 1. 1947
... z RŠ bydlí.

...15. 1. 1990
... Je to náhoda?

...15. 1. 1925 a Nesmyslná slovní ekvilibristika
Ono to nějaký smysl má, ale chce to číst pečlivě a pozorně. :-)
 

16. 1. 1927

V době, kdy Jaroslava Foglar postupně přebíral od Jaroslava Ryšavého – Bobra vedení oddílu, se skautům se podařilo na Belcrediho třídě v Holešovicích najít volný uhelný sklep, který začali přebudovávat na klubovnu. Družina Jestřábů se na nedělní schůzce 16. ledna 1927 rozhodla opravit a vymalovat zdi sklepa. Práce pak probíhali za aktivní Jestřábovy účasti ve dnech 19., 21., 22. a 23. 1. Čerstvě opravená klubovna uvítala celý oddíl na schůzce 26. ledna.

Zdroj: Jaroslav Foglar den po dni, AJF databáze

15. 1. 1925

Jeden z nejcennějších zápisů Jaroslava Foglara v oddílové kronice je datován 15. ledna 1925: "Byl jsem překřtěn na Jestřába a moje staré jméno, bratr Foglar, bylo podle Setonova zvyku spáleno v ohni..."
Zdroj: PNP, fond Foglar, oddílové kroniky

15. 1. 1990

V letech 1987–1991 byl „dvorním“ společníkem Jaroslava Foglara na řadě besed se čtenáři zanícený foglarovec Ivan Vápenka. Spisovatele doprovázel na několika desítkách akcí po celé republice, kam jezdili Ivanovým autem. Jedním z vrcholů této „tour“ se stal 15. ledna 1990 komponovaný pořad Rychlé šípy po 20 letech, který Ivan připravil v Domě kultury kovoprůmyslu v Praze na Smíchově. Před zaplněným publikem vydoloval spisovatel z paměti zajímavé vzpomínky na natáčení TV seriálu Záhada hlavolamu z přelomu 60. a 70. let a na pódiu se objevili i někteří aktéři adaptovaného příběhu.

Nesmyslná slovní ekvilibristika

Ad: Nápověda za 12. 1. 1966
Pokud počet písmen ředitele ČST (= tato část věty nedává smysl - je tím myšleno jméno ředitele ČST?) připočteme (= k čemu?) a následně tento součet příjmení obou "ptáků" (= ???) sečteme s pořadím dneška (= ???, je myšleno, že "dnešek" je 13. dnem v pořadí ?) v tomto roce a to celé (= co je to "celé" ???)
vynásobíme 10 a odečteme "součet ptáků" (= ???), tak získáme důležitou výšku nad mořem, kde to mají RŠ rády. (= tyto informace o nadmořské výšce, na které odkazuje řada tzv. nápověd, jsou pro pátrače k ničemu). Podobná slovní ekvilibristika tuto jinak zajímavou hru degraduje!

13. 1. 1947

V době vycházení týdeníku Vpřed byly žádaným čtenářským suvenýrem (a dnes zase velice cenným sběratelským artiklem) malé papírové kartičky s propagačními texty a obrázky k obsahu časopisu. Redakce je nazývala „nálepkami“ a vydávala je postupně po celou dobu Foglarova vedení magazínu. Celkem bylo vydáno 20 nálepek. Ve stejný den – 13. ledna 1947 – byly například vydány dvě nálepky: první s pořadovým číslem 8 (tmavě šedá) propagovala nový Zápisník 13 bobříků, a následná „devítka“ (cihlově červená) připomíná časopisecký seriál „fotbalové školy“ z pera tehdejší hvězdy Chelsea Londýn Tommyho Lawtona.

13. 1.

Tradiční setkání oddílových generací Pražské Dvojky. Tradice těchto akcí, konaných 13. ledna, sahá ještě do éry prvorepublikového skautingu. V protektorátním a poválečném období byla tradice přerušena, setkání neprobíhala ani po obnově Junáka a v dalších dvou desetiletích. Na počátku 70. let byla setkání obnovena a probíhají každoročně až do současnosti. V roce 1970 se obnoveného setkání zúčastnil i první vůdce Pražské Dvojky Václav Jelen, který oddíl vedl v prvních letech jeho existence od roku 1913. V roce 2010 obdrželi pozvání na setkání i členové výpravy Akademie Jaroslava Foglara na dávné tábořiště u Sinovíru. Doyenem expedice byl tehdy 87letý nejstarší člen Dvojky Jiří Vodenka – Jíra, který s oddílem tábořil na Podkarpatské Rusi v roce 1938.

13. 1. 1999

Jestřáb se poprvé neúčastní tradičního oddílového setkání Dvojky. (Jestřáb kronikářem str. 229)

13. 1. 1949

Dvojka přechází pod Čs. Aeroklub jako mládežnická modelářská hlídka. (Jestřáb kronikářem str. 112)

12. 1. 1946

Do vod žurnalistiky „spadl“ Jaroslav Foglar na konci 30. let jako naprostý neplavec – novinářský elév. Neutopil se však a poměrně rychle získával v Mladém hlasateli zkušenosti z redakční praxe, psaní i redigování textů. Velkou zásluhu na tomto růstu měl zejména jeho redakční kolega – ostřílený žurnalista Karel Bureš. Jak v Mladém hlasateli dokázal Foglar nabrousit své profesní ostruhy, se ukázalo krátce po válce, kdy se stal odpovědným redaktorem časopisu Junák. V 7. čísle 28. ročníku skautského časopisu (vyšlo 12. ledna 1946) například čtenářům erudovaně osvětluje problémy s vydáváním časopisu, jehož harmonogram redakce při technických problémech tiskárny nedokáže vždy dodržovat. Přispěvatelům také srozumitelně radí, jak psát příspěvky nebo nakreslit obrázky, aby byly použitelné pro otištění. Podobně doplňuje i informace, jak si časopis předplatit. Jestřábovo působení zejména v redakcích Mladého hlasatele, Junáka a Vpředu podrobně popisuje diplomová práce Žurnalistická tvorba Jaroslava Foglara v dětském a mládežnickém tisku 30. a 40. let, která byla obhájena na Fakultě sociálních věd UK v Praze v roce 1990.

12. 1. 1936

V dětské nedělní příloze Českého Slova – Slovíčku – vychází 12. ledna 1936 Foglarova povídka Stodeset knedlíků. Text doprovodil ilustrací kreslíř M. Paša.

Nápověda za 12. 1. 1966

Pokud počet písmen ředitele ČST připočteme a následně tento součet příjmení obou "ptáků" sečteme s pořadím dneška v tomto roce a to celé vynásobíme 10 a odečteme "součet ptáků", tak získáme důležitou výšku nad mořem, kde to mají RŠ rády.
:-D

12. 1. 1966

Jaroslav Foglar poprvé vystupuje v Čs. televizi v pořadu Dobrodružnou stezkou. (Jestřáb kronikářem str. 170)

Nápověda za...

...10. 1. 1935
Mezi studenty byl i Jiří z Jestřábova oddílu.

...10. 1. 1940
Jen o 30 m výše než se nalézá Městské Komorní divadlo v Praze je klubovna. Při cestě do klubovny musíte překonat i řeku.

...9. 1. 1962
Minimálně 4404 metry by musel uletět JESTŘÁB ze svého posledního hnízda k Mirkovi.

...8. 1. 1960
Žebříček? Nejníže je Mirek, nejvýše chlapci, co bydlí ve stejném domě. Zbytek je mezi nimi.

...9. 1. 1946
Když ve Stínadlech unesli Mirka... (pokračování jindy) :-)

Nápověda za 10. 1. 1940

Asi 7 let po první výpravě do Stínadel nedaleko klubovny zmlátili policisté studenty.

10. 1. 1940

se konala premiéra Foglarovy divadelní hry Tábor ve Sluneční zátoce v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. (Jestřáb kronikářem str. 72)

10. 1. 1935

A. B. Svojsík zahajuje provoz na lodi Skaut. (Jestřáb kronikářem str.50)

10. 1. 1940

Městské Komorní divadlo v Hybernské ulici v Praze uvedlo divadelní hru Jaroslava Foglara Tábor ve Sluneční zátoce. Inscenaci s podtitulem Ve stopách Hochů od Bobří řeky v režii Míly Mellanové nastudovali členové autorova skautského oddílu – Dvojky. Soubor doplnili mladí herci Karel Pech (pozdější známý televizní moderátor a bavič) a Karel Richter (záhy proslulý roli ctižádostivého skauta Odborky v poválečném filmu Na dobré stopě). O představení Foglarovy hry projevilo publikum enormní zájem. Po premiéře 10. ledna 1940 se v dalších třech měsících uskutečnily ještě dvě desítky repríz nejen v Komorním divadle, ale i na dalších scénách. Hru ovšem nastudovali i skautské amatérské soubory z dalších měst, takže Tábor ve Sluneční zátoce se stal hitem divadelní sezóny prakticky v celém protektorátu.

9. 1. 1962

J. Foglar píše dopis Svazu československých spisovatelů ve věci Dilie a trvajícího zákazu prodeje práv k vydávání svých knih v zahraničí. Marně. (Jestřáb kronikářem str. 162)

8. 1. 1960

Ve Foglarově oddíle vyšel žebříček bodování za prosinec 1959. Vítězí Ríša se 425 body a Modrá družina se 432,1 bodem. (Jestřáb kronikářem str. 156)

9. 1. 1946

Ač druhé vydání Zápisníku 13 bobříků oznámilo vydavatelství Mladá fronta už před Vánoci 1945, brožurka se do prodeje a k prvním dychtivým čtenářům dostala až 9. ledna 1946. Zápisník sestavili Jaroslav Foglar a Karel Bureš, ilustrace vložili Radomír Pleiner a Bohumír Čermák. Knížečka o rozměrech 14,3 x 10,5 cm vyšla v nákladu 65 tisíc výtisků. Pro sběratele je toto vydání cenné i díky oranžovým deskám, které evokují podobu „zápisníku Bedny“, které pro žáky své třídy – tzv. Bedny – připravil učitel Kovář ve Foglarově románu Když Duben přichází.

Nápověda za 7. 1. 1933

Mirka naleznete "nad mořem" asi o 100 metrů níže než je kostelík sv. J. N. v rodišti Zd. Pírka.

Nápověda za 7. 1. 1952

Mirkovi nabízí jabka,
hokynář - pan Ž.

Nápověda za 8. 1. 1960

Klubovna RŠ má menší nadmořskou výšku než poslední bydliště Jana Fischera v Motole.

8. 1. 1960

Další smutné výročí "foglarovského světa: 8. ledna 1960 zemřel na následky zápalu mozkových blan první kreslíř Rychlých šípů JUDr. Jan Fischer (nar. 22. 1. 1907).
Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze - přesný popis polohy hrobu zveřejnil web Bohoušek.cz (https://www.bohousek.cz/clanek-2007011804-kde-je-misto-posledniho-odpocinku-kreslire-rychlych-sipu-jana-fischera.html).
Při studiu dokumentů z pozůstalosti Jaroslava Foglara se zatím nepodařilo zjistit, kdy se spisovatel o úmrtí svého významného spolupracovníka dověděl (v deníkových záznamech kolem data úmrtí J. Fischera není žádná zmínka o tomto uvedena). Veřejně poprvé vyjádřil spisovatel lítost nad nenahraditelnou ztrátou výjimečného kreslíře až koncem 60. let v knížečce Stanislava Sohra Zase zní Píseň úplňku (PULS, Ostrava 1968), v souvislosti s možností dalších pokračování RŠ.
Při příležitosti 50. výročí úmrtí Jana Fischera se 8. ledna 2010 u jeho hrobu sešli příznivci Foglarova díla na vzpomínkovém soaré. Čestnou stráž" stály u hrobu figuríny RŠ v životní velikosti a premiérově zazněla píseň Díky, pane Fischere (ke zhlédnutí např. na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=KmE5FOYZXuI).
Dne 8. 1. 2030 uplyne od Fischerova úmrtí 70 let. Tím se uvolní autorská práva na jeho výtvarné dílo, které od tohoto data bude možno užívat volně (public domain), bez souhlasu kreslířových dědiců. Autorská práva na dílo Jana Fischera jsou v současnosti v držení Skautské nadace Jaroslava Foglara (SNJF), která je získala od dědiců - potomků Jana Fischera.

7. 1. 1952

Jaroslav Foglar dopsal svou dvanáctou knihu - Stráž Řásnovky. (Jestřáb kronikářem str.128).

7. 1. 1933

V ten den bylo Jaroslavu Foglarovi 25 let 5 měsíců a 29/30 dnů. Začínající spisovatel (na jaře 1933 se dočkal na pokračování časopiseckého otiskování své literární prvotiny Hoši od Bobří řeky) sotva tušil, že v Hamrech na Prostějovsku se právě narodil Zdeněk Pírek. Později vystudovaný pedagog se stal jedním z nejerudovanějších znalců spisovatelova života a díla a specialistou na historii Foglarových čtenářských klubů v časopisech Mladý hlasatel a Vpřed. V roce 1968 byl Zdeněk Pírek, přezdívkou Mirek, jedním ze zakladatelů Klubu přátel Jaroslava Foglara. Po celé období činnosti KPJF (1968 - 1970) byl také jeho předsedou. O klubu lze bezesporu říci, že byl - vzdor tomu, že nedisponoval vlastní právní subjektivitou - první "foglarovskou organizací" u nás. V polovině 80. let minulého století byl Zdeněk Pírek konzultantem první vysokoškolské diplomové práce s tematikou tvorby JF. Jako hold jeho mnohaletému úsilí o popularizaci Foglarova díla byla v roce 2003 uspořádána vědomostní soutěž - Memoriál Zdeňka Pírka ve foglarologii. Do soutěže se zapojilo přes dvě stě zájemců a 13 finalistů se pak stalo prvními kmenovými členy Akademie Jaroslava Foglara. Zdeněk Pírek zemřel před 33 lety, v dubnu 1990. Více o něm se lze dočíst na foglarovském webu Bohoušek (https://www.bohousek.cz/clanek-2020120028-vzpominka-na-zdenka-pirka.html).

Nápověda za 6. 1. 1965

Mirek marně vyhlíží východ Slunce, i když se dívá správným směrem. 

Nápověda za 6. 1. 1948

Mirek marně vyhlíží Jestřába.

6. 1. 1965

napsal Jaroslav Foglar na výzvu deníku Mladá fronta článek Proč nejsou vydávány mé knihy? (Jestřáb kronikářem str. 168)

6. 1. 1948

JF publikuje v týdeníku Vpřed (roč. III, číslo 19) sloupek, v němž se ohrazuje vůči účastníkům výtvarné soutěže časopisu, kteří své obrázky obkreslují podle předloh, ale nové práce prezentují jako vlastní originální dílka. Jestřáb píše: "Jakmile zjistíme přesně něco takového, budeme tyto jednotlivce pranýřovat; uděláme jim hanbu před statisíci čtenářů Vpředu, vyloučíme je ze soutěže; - to je spravedlivý trest..."

Nápověda za 5. 1.

Jestřáb kolem klubovny RŠ chodil od elekriky k takové lavičce nad městem, kde někdy psal své knihy.

5. 1. 1950

měli hoši z Foglarova oddílu v 7 hodin večer sraz k výpravě za Láďou Velebilem. (Jestřáb kronikářem str. 119)

Nápověda za 4.1.1949

Martin R. ze čtenářského bratrstva Divočáci mi včera napsal:

》...Také děkuji za pěkné pátrání po Rychlých šípech! Jsou to moc pěkné procházky vánoční Prahou. Tři Šípáky už jsem objevil, ještě mi zbývají Rychlonožka a Červenáček. Podle nápovědy bych čekal, že Rychlonožka jezdil po tom zábradlí od klubovny z Jánského vršku dolů, a tam bych pak čekal, že budou oba v tom Centru dětské knihy, ale nejsou tam. Ani nikde v okolí jsem je zatím neobjevil, takže Tě budu muset dál zlobit s těma nápovědama!
Zdroje (informací o JF a "2") uvedu... - většinou čerpám z knihy Jestřáb kronikářem, někdy z Kroniky Hochů od Bobří řeky.《

Snad to bude dobrá nápověda pro další pátrače.

4. 1. 1949

Jestřáb vydává oddílový časopis Pomalago a informuje v něm o situaci oddílu po vyloučení ze skautské organizace. (Kotyk, Lábusová - Jestřáb kronikářem str. 112)

Nápověda za 1. - 3. 1. 1944

Dlouhé zábradlí nedaleko klubovny bylo častou příčinou Rychlonožkových prodřených kalhot.

Nápověda za 1.1.1959 a prosba

Nápovědy často nemohou mít souvislost se všemi místy najednou, kde RŠ jsou. Je tedy třeba pečlivě zkoumat, je-li nápověda ke klubovně, bydlišti nebo třeba cestě mezi bydlištěm a... (např. klubovnou). A ještě drobná prosba na Martina a další zájemce o nápovědy - uvádějte, prosím, zdroj vašich poznatků o JF a "2". Předem díky. Nezvládám to totiž všechno ověřovat...

Nápověda za 31.12.

Mirek cestou do klubovny chce umýt okno u hokynáře pana Ž.

1. - 3. 1. 1944

konala Dvojka zimní výpravu na Kocábu.

1. 1. 1959

Jaroslav Foglar začíná se souhlasem zaměstnavatele čerpat půlroční placené tvůrčí volno a věnuje se literární činnosti.

31. 12. 1950

Silvestr tráví hoši z Foglarova oddílu v klubovně a pořizují hromadnou fotografii.

Díky Menharte

za nápovědu za 23.12. To jsem tedy musel jít okolo a ničeho si nevšiml. :-)

Nápověda za 23.12.

Toaleta je kousek od klubovny. Sedí tam ale Eva Štursova - ve dne v noci.

23. 12. 1936

navštívil klubovnu Dvojky na lodi Skaut E. T. Seton.

21. prosinec

21. 12. uvítal Jaroslav Foglara a členové oddílu kalendářní příchod zimy.

Nápověda za 20.12.

Červenáček a Rychlonožka bydlí v jednom domě.

20. 12. 1942

V tento den ve 3 hodiny odpoledne uspořádali hoši z Dvojky vánoční nadílku.

Nápověda za 19.12.

Někteří hoši již nejsou doma, ale čekají na ostatní v klubovně...

19. prosince 1948

se Foglarův oddíl sešel v sále hostince U Grošáka na Maltézském náměstí, aby zde uspořádal provizorní vánoční nadílku.

Nápověda za 17.12.

Na tramvaj to měli hoši daleko.

17. prosince 1938

vychází v Mladém hlasateli první z příběhů Rychlých šípů Jaroslava Foglara.