1. den – Krajina mého mládí

Vyluštili jsme heslo „Rychlé šípy byly vzorem pro všechny“ – i my chceme být vzorem pro ostatní – zkusíme během tábora plnit Modrý život, lovit malé bobříky, naučit se uzly, morseovku a další věci. Založili jsme si proto deníky a vylepili do nich potřebné tabulky, obrázky a návody.

Za vyluštění hesla a deník jsme dostali první kartičky a vlepili je do deníku. Pak jsme ještě hráli poznávací hru s míčky. Řeklo se jméno a každý dotyčného měl trefit hadrákem.  Předtím jsme si ale udělali cedulky se jmény na krk. Jsme z různých škol i měst (Roudnice, Neratovice). Pak  už jsme jeli na výpravu – nejdříve autobusem, pak metrem a z Jinonic vlakem.

Někteří z nás jeli vlakem prvně a v Prokopském údolí nás přivítal i parní vlak. Jeli jsme do přírody za čistým vzduchem, ale ten parní vlak to pěkně zasmrděl – byl ale krásný. Na zastávce jsme zkoušeli bobřík síly, pětkrát se přitáhnout – jeden z nás ho dokonce splnil.

Cestou jsme sbírali a určovali listy stromů a keřů (ořešák, jabloň, javor, kaštan, břečťan, lípa …) – zítra si je budeme opakovat a začneme tím plnit bobříka rostlin.

U jezírka jsme zase cvičili morseovku. Kluci se u skalky trošku strkali a Matěj si odřel koleno. Kysličníkem mu to ošetřila Štěpánka. Koleno se zahojí, ale za brýle Matěje maminka moc nepochválí.

V jezírku se koupat nesmí, tak jsme se moc těšili na ochlazení u potoka. Ještě jsme si cestou pohladili kozy a také se podívali, kde Jaroslav Foglar jako malý skautík pomohl zachránit herce spadlého ze skály (za lávkou přes potůček je na skále pamětní deska) a pak už jsme začali na bývalém klukovickém koupališti stavět přehrádku na potoce, pouštěli jsme lodičky, postavili mlýnek, házeli míčky a taky vařili čaj na ohni.

No a to už byl čas jet domů, uteklo to velice rychle a nikomu se z loučky mezi skalami nechtělo pryč. Pokud rodiče budou chtít, určitě je sem někdy vezmeme a vše jim ukážeme.

Proč se to jmenuje krajina mého mládí?

Protože mladý Jaroslav Foglar si sem cestu nepamatoval a dlouho toto skvělé pražské údolí znovu hledal. Po čase zase cestu našel a během svého života zde zažil mnoho krásných výprav a láskyplně údolí nazýval krajina mého mládí.