2. den - Dnes Karpaty

Naše kluby se tentokrát vyfotily před karpatským kostelíkem. Zkusili jsme tento celodřevěný chrám svatého archanděla Michaela obejmout, ale pod jeho ochozem na zadní straně kostelíku spal bezdomovec (a to byly asi 2 hodiny odpoledne), tak jsme raději šli na blízké hřiště. 

Ríša píše: "Ráno jsme se rozdělili do třech klubů. Potom jsme vyrazili na Petřín - jeli jsme autobusem a tramvají.  
Tramvají jsme dorazili na zastávku Karlovy Lázně, ze kterých jsme šli pěšky na Pražské Benátky a tam jsme pluli na Čertovku. A tam jsme dostali papír s otázkami.  
Mezitím, co jsme plnili otázky, tak jsme šli na Kampu, kde se setkali flašinetáři.  Potom jsme šli na petřínskou lanovku, kterou jsme vyjeli nahoru a tam jsme šli na zříceninu hradu a tam jsme hráli bitvu.  Pak jsme šli na hřiště a tam jsme luštili morseovu abecedu a běhali sprint.  Potom jsme jeli zpátky do základny."

V kostce je to popsáno celé. Snad možná tam chybí jen kratičká výprava do Stínadel ke svaté Anně, kde jsme si prošli uličky a průchody kolem odsvěceného kostela. Ve dne zde moc nebezpečí nehrozí, ale jinak je to dávné území stínadelských Vontů. Tedy pro všechny pátrače zde může být po setmění nebezpečno...

Pod klášterem Křížovníků jsme nasedli do patentní celodřevěné lodi člunkovací společnosti Pražské Benátky. Díky velkorysosti pana převozníka Bergmana pro nás z Benátek vypravili samostatnou loď a ještě jsme od krásných lodnic v přístavu Judita dostali všichni zdarma limonádu a nanuka.
My jsme se dnes jen nechali převézt do Čertovky, ale určitě sem musíme vzít i naše rodiče, protože jsme se v těchto člunech dost vyblbli a klasická plavba trvá skoro hodinu. To musíme ještě znovu zažít, dokud je krásné počasí.

Přistáli jsme na Čertovce, kde na Kampě jsme plnili úkoly od Tajlóra. Spočítat flašinety nebylo těžké, ale někteří z nás si zkusili točit i klikou a hrát na flašinet. To už těžké bylo a kdo ráno necvičí a neposiluje, musel si často vyměňovat ruku. Flašinety tak nějak patří asi i k době, kdy sem chodil mladý Jaroslav Foglar ještě v dětských botičkách.

V blízké zahradě jsme poznávali rostliny, plnili úkoly a taky se nejedli se pod stromy, protože pršelo. Přímo u zdi jsme našli rozložitý strom ginkgo. Každý si mohl nalepit do zápisníku speciální kartičku s ježkem v kleci na větvičkách ginkga. Jinak za pátrací hru získali Vlci a Jestřábi 3 kartičky a Bobři jen jednu, protože některé úkoly nesplnili.

Uličkami jsme se propletli až k lanovce. Tajlorovi s Menhartem se na ní nechtělo půl hodiny v děšti čekat, ale hlasováním ve všech klubech jsme se domluvili, že všichni chtějí jet lanovkou, protože by to byl další zvláštní dopravní prostředek v dnešním dni.

Někteří si u lanovky chtěli něco koupit u stánku za kapesné, které dostali od rodičů. Menža řekl, že každý, kdo vydrží si za celý tábor nic nekoupit a kapesné 50 Kč mu vydrží až do pátku, dostane za šetrnost také jednu foglarovskou kartičku. Někteří se ukázali jako slaboši a i když byli zrovna po jídle, šli si něco koupit. Jenže malá petlahev zde stála neuvěřitelných 50 Kč! Všichni tedy nakonec odolali, jen Matýsek si nějakou lahvičku s příchutí koupil za strašných 70 Kč. Vedoucí do tohoto nákupu nezasahovali, protože to bylo Matějovo kapesné a ten si nedal poradit. Jindra mu na nákup přidal 20 Kč, když mu dá napít. Nakonec to prý celé Matesovi vypil a ještě si vzal dvacku zpět, protože k pití měl dostat podle jejich domluvy také iPhone a ten nedostal. Tak snad přišel nákup lahvičky a i dění kolem Matesovi dost draho a příště si bude více vážit peněz.

Z horní stanice lanovky jsme došli k obranné baště Hladové zdi, kde jsme svedli bitvu s Haha Bimbi, neboli Alžbětinou Prknářovou, která je pravou rukou Podkovy, a jejími Podkováky. Každý měl od rána v baťůžku 3 hadrové míčky, takže střeliva bylo dost. Vyhráli všichni, protože všichni přežili, ale nejlepší byli Jestřábi, kteří 2 x dobili pevnost a 1 x ji také ubránili.

Obrázek z komiksu J. Foglara a J. Fischera pochází z článku na http://www.seznam.name/rss-clanek-10489716/2014-01-24/test-rychle-sipy-dlouhe-bidlo-haha-bimbi-znate-je.html

Z vyhlídky jsme si ukazovali místa v Praze a brzy jsme došli k tomu karpatskému kostelíku, který byl do Prahy přivezen vlakem z Ukrajiny. Byl to dar od obyvatel Podkarpatské Rusi hlavnímu městu k výročí založení republiky. Do kostelíku se dá i v neděli podívat při pravoslavné mši a Menža v něm letos byl během Noci kostelů.
V podloubí kostelíku jsme měli hrát hry a přečkat déšť, ale nechtěli jsme rušit zde spícího bezdomáče, tak jsme přešli na blízké hřiště. Mezitím už přestalo pršet a mohli jsme jezdit na klouzačce (starší 10 let i po hlavě), přijímali jsme morseovku, co Menža vysílal praporky, a u Tajlóra se plnil běh do bobříka.

Zase už za deště jsme kolem dalšího ginkga přešli na tramvaj a pak metrem a busem se dopravili do klubovny. Zde zájemci si dali horký čaj a hráli jsme hry, lepili si získané lístečky do zápisníku a každý, kdo vrátil neztracené 3 hadráky dostal za to také lísteček. 

I když jsme možná dnes ani sluníčko neviděli, bylo zataženo a často pršelo, moc jsme nezmokli. V 17 hodin přišla maminka pro poledního klubaře a zítra, ve středu už bude tábor v polovině. A má být zase ošklivo...

Některé děti si již nyní domluvily s rodiči, že budou každý den na táboře o 2 hodiny déle než si původně objednávaly. Někteří se dokonce přihlásili i na další běh tábora v příštím týdnu. Tam je totiž ještě docela volno. Tento týden je ale plný stav - je nás 20 dětí.

Foto z podzemí kláštera Křížovníků. Reflexní prvky na bundě jsou opravdu výrazný bezpečnostní prvek.

Nad námi chodili turisté a stály tam také domy a my jedli nanuka pod zachovalou částí Juditina mostu, který je starší než Karlův most. Sem se ještě musíme podívat s rodiči... Obrázek je z webu PrazskeBenatky.cz

Nezapomeňte se podívat na tento odkaz a na prezentaci, co z tohoto dne udělá v noci google - když většina z nás spí. A tady nám google ještě sám udělal video. Google je platným členem našeho tábora. :-)

• Video 2. dne 1, běhu ZDE. 
• Zápis z úterý 9. srpna 2016 ZDE. 
• Fotky z tohoto dne ZDE.