Prokopák zavoněl ovesnou kaší

Ráno jsme se učili šifru, uzle, zavedli jsme si zápisníky, seznámili se s organizací tábora a udělali si rozcvičku, aby nám nechyběla do Modrého života.  Cestou v metru jsme luštili zprávu v morseovce. Někteří také pilovali škotový uzel, za jehož zavázání mohou získat bodovací kartičku - Ulčovku.

Původní plán cesty vlakem do Holyně a přes Červený lom - Opatřilku, slavné Foglarovo tábořiště Lavór, do Klukovic jsme museli oželet, protože jsme si nechtěli nechat ujít tunel ve skále, kde jsme chtěli lovit Bobříka odvahy. Na Barrandově jsme na kopřivách viděli asi 20 housenek.

Ještě předtím jsme poslouchali kanálovou zprávu, kdy asi 45 metrů podzemním kanálem se nesly pokyny od Menži, že máme nasbírat dřevo na oheň. Na podobném principu šíření zvuku trubkami fungují telefony třeba na lodích.

 
Asi 45 metrů bylo slyšet slova trubkou až do kanálu.

Na soutoku Prokopského a Dalejského potoka jsme stavěli mlýnky. Zuli jsme se a brouzdali v potoce, dělali žabičky. Nevýhodu mělo několik klubařů, kteří měli dlouhé kalhoty. Snad si příští dny u maminek prosadí, že mohou na výpravy jezdit v kraťasech. Tento týden vypadá, že mikiny, pláštěnky, dlouhé kalhoty a samozřejmě i gumáky můžeme nechat doma nebo v klubovně. Alespoň uvolní místo ještě jedné lahvi s vodou na pití. I když se snažíme v průběhu dne doplňovat vodu ze studánek, v teplých dnech je třeba hodně pít. 

Části Prokopského údolí při soutoku potoků se říká Klukovické koupaliště. Zde se dá rozdělávat oheň a my zde tradičně vaříme ovesnou kaši z mléka s nakrájeným jablkem. Chutnala stejně jako před týdnem, tak jestli chcete recept, podívejte se na zápis z Prokopáčku 1. běhu, který se koncem srpna opět objeví na iKlubovně. 
Vaření na táboře si vzal na starost Tajlór a od roku 1983, kdy jsme vařili ovesnou kaši v oddíle poprvé, se hodně zlepšil.

Na Klukovickém koupališti jsme cvičili také lakros. To je indiánská hra s míčem a lakrosovými holemi se sítkou. A přihrávky jsme zkoušeli také při chůzi údolím. U pramene Stydlá voda jsme se napili a doplnili zásoby vody. Na loučce jme posilovali a někteří už zvládli Bobříka síly a několikrát se přitáhli na hrazdě. Ukazuje se, že moc silní nejsme, protože s přitahováním to byla bída.

Do Prokopáčku jezdil se svým oddílem také spisovatel Jaroslav Foglar. Poprvé zde byl ještě jako chlapec se skautským oddílem a pomáhal zachraňovat poraněného kinoherce, který spadl ze skály. Má zde za potokem s lávkou na skále velkou pamětní desku. My si zkusili první pomoc s přenášením raněného. 

Video s pádem kinoherce při odhalení desky J. Foglarovi.

Tunel ve skále pod křížem Sv. Prokopa jsme procházeli po jednom, abychom dokázali svoji odvahu. Hned za skálou je dětské hřišťatko, kde jsme zkoušeli na klikaté kladině chůzi poslepu. Někteří ale neměli šátek, ač je součástí povinné výbavy na výpravy.

Na louce s kozami a ovcemi jsme je chvilku krmili, prolezli dřevěného slona a rozdělili se na 2 skupiny a každá jinou cestou dorazila k zatopenéme lomu - Jezírku, kde Menža píšťalkou vysílal morseovku. Za vyluštění byla Ulčovka.

To jsou Ulčovky - malé kartičky, které získáváme za nejrůznější soutěže a splnění úkolů. Podle počtu získaných Ulčovek si budeme na konci tábora vybírat dárečky od redakce Mladého Hlasatele.

Nakonec jsme se učili prstovou abecedu, abychom na sebe nemuseli v autobuse křičet z jednoho konce na druhý. 

Zdroj: http://znakovyjazyk.webnode.cz/prstova-abeceda/

Autobusem 120 z Hlubočep jsme dojeli na Anděl a metrem až do Kobylis. Před klubovnou rozdal Menža Ulčovky za uzle a hry a pak jsme někteří ještě chvilku zkoušeli lakros na ulici před klubovnou.

Dnešní fotku, kde jsou všichni v klidu, naleznete mezi dalšími fotkami z dnešního dne zde a mapka výpravy je zde.

Zapsal Menhart

Chcete se něco dozvědět o lakrosu? Podívejte se na video:

Že je lakros rychlá hra uvidítě třeba ZDE.

Během tábora jsme natočili také tento film do soutěže.