iKlubovnae-StopaSPJFe-ShopDlouhodobá hra pro kluby


, Registrovat
Přejít na menu

Za hřbitovem O nejmrštnějšího sběrače jablek

16.8.2018 13:16
Autor: Menhart, Počet přečtení: 987

Středa 15. srpna 2018, 3. den tábora - Bohnice: Po ranních šifrách a nástupu jsme zamířili rovnou na školní hřiště, abychom si zasportovali a prověřili svou mrštnost, rychlost a hbitost. Ti nejlepší z nás uběhli 50 metrů za neuvěřitelných 8 vteřin! Největší skokani skočili téměř 3, 5 metru.

Na závěr této ranní sportovní vložky jsme si zahráli vybíjenou - všichni proti všem. Boj byl napínavý a nekonečný.
 
Když jsme se vrátili zpět do klubovny, vzali jsme si batůžky a pití a zamířili k bohnické léčebně. Kačka šla připravit bojovku, Tajlor s Menžou s námi zatím hráli uzlovací štafetu.
Bojovku, která začínala v ulici U Drahaně a mířila na západ, jsme šli po klubech. Po cestě jsme museli plnit úkoly - transport raněného, luštění morseovky, poznávání uzlů, skládání písničky (ve které se měla vyskytovat slova jako Rychlé šípy, les, Bublina, Stínadla), poznávání květin, stromů a zvířat. Závěrečným úkolem bylo vyndat ježka z klece ven, rozšroubovat jej a splnit poslední úkol - zodpovědět na otázku, co se ukrývalo ve skutečném ježku v kleci. Mnozí z nás ale už dříve věděli, že uvnitř ježka se nachází Tleskačův plán létajícího kola.
 
Bohnický hřbitov, kde se nacházel závěrečný úkol, je prostor o rozloze 4200 čtverečních metrů, v jehož útrobách je pohřbeno nad 4700 lidí. Místo svého posledního odpočinku zde našli ti, co z nějakého důvodu nemohli být pohřbeni na křesťanském hřbitově - pacienti léčebny, duševně nemocní, ale také lékaři, sestry, ti, co se o duševně nemocné starali. Hroby jsou v podstatě srovnané se zemí a celá plocha je porostlá břečťanem, což místu dává zvláštní tajemnou a klidnou atmosféru. Od roku 1951 se zde nepohřbívá. Místo je to skutečně velice zajímavé a svým způsobem krásné. Ze hřbitova jsme šli někteří přes zeď.
 
 
Na vyhlídce jsme si uvařili a snědli ovesnou kaši a zahráli si hru, která by se možná dala nazvat "O nejmrštnějšího sběrače jablek" - co nejrychleji jsme běželi, posbírali jablka, dotkli se lavičky a běželi zpět. Nejrychlejší z nás měli kolem 18 vteřin.
 
Městská policie na koních používá modrou pláštěnku :-D

Naše další kroky mířili dolů k Vltavě, kde jsou služební stáje Policie ČR. Měli jsme domluvenou prohlídku stájí a koní. Dvě hodné paní nám vše ukázaly a vysvětlily. Co policejní koně musí zvládnut, je k nevíře - musí zůstat nehnutě stát, když se jim u hlavy střílí, nesmí se bát, zkrátka vše, čeho se "normální koně" bojí, policejní musí zvládnout. Na závěr jsme se nechali pořádně poslintat, když jsme koníky krmili nasbíranými jablky.

Při čekání na autobus nám Menža vysílal morseovku praporky.

V klubovně jsme trénovali azimuťák, vázání uzlů a vyndavání ježka z klece ven. Na závěr jsme si pustili díl Záhady hlavolamu. Dnes jsem také poslali pozdrav z tábora do našich škol, kde nám rozdali před prázdninami letáček s komiksových příběhem o příměstském táboře. Celkem jsme se na táboře sešli asi z 12 škol.
 
 
 
Foto: SPJF. Zapsala Kačka
Vytvořil 18. srpna 2018 ve 13:57:49 Menhart. Upravováno 3x, naposledy 31. srpna 2018 ve 21:07:32, Menhart


Diskuze ke článku

16. září 2018, 21:58
Menhart (administrátor)

Dnes jsme měli výpravu s rodiči do Divoké Šárky

Oddíl Příměšťák RŠ v Praze měl dnes první výpravu - ukázali jsme rodičům, co jsme v létě dělali na táboře za alotrie.

 

To dlouhé uprostřed je náš oddílový prak, kterým jsme si v létě pěkně zastříleli.

 

O tom, že "neumreme na saních, ale umreme na..." se v podzemí přesvědčili všichni. Na fotce je nás je 21, V den výletu se ještě 8 lidí omluvilo.

Akce se líbila a všichni se těší na další.

11. září 2018, 08:17
Sova (přihlášený)

Super!

Vypadá to, že i v Praze jste si užili rychlošípácká dobrodružství. Budou táborníci vyvíjet nějakou foglarovskou činnost i během školního roku? :-)
Vložení nového komentáře
*
*
*