Tenkrát v Karakumu
Setkání klubů Bobří stopy se už nějakou dobu koná pravidelně jednou za čtvrt roku (v létě je nahrazeno táborem). Zde najdete reportáže ze všech již proběhlých setkání.
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID ID stránky Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazeníDatum: 7. - 10. 5. 2009, Autor: Jouza
Ano a máme tu další sraz klubů Karakum, tentokrát se konal v Brlence u Svitav.
Tak a máme zde další sraz hry karakum, přesto, že bylo poněkud málo zúčastněných , což jsme byli já Jouza , Žemle , Sova , Bobr , Margi , Migg , Stopař a Čáp . My Brńáci a Adamováci , což byl já , Mig a Stop , jsme měli scuka v brně na hlaváku v 16:20 , z Miggem jsme se nějak , protože jsme se už dlouho neviděli nepoznali , akorát , až přišel Stopař ...Ale nevadí , hlavně že jsme se nějako poznali ... pak nasedli do vláčku a svištěli si to do Svitav , kde k nám přisednul Páčko Čáp .
Nic méně , sraz musel býti v České Třebové , aby to měli blíž Severomoraváci . Počkali jsme tak na ně , ALE POZOR to se stává málo kdy , hlavně u Českých Drah , jejich vlak měl ZRYCHLENÍ !!!!!
Opravdu zajímávé , většinou to má možná tak zpoždění ... přijeli teda asi o 5 minut dříve . Nasedli jsme teda s nimi do kvalitního vlaku , spíš vagónu známého jako BDMTEE .Ten nás svezl , no , né do Opatova, ale jakož to známe Čápa , vystoupili jsme proto dřív , už v Semaníně , což je jedna zastávka před Opatovem ... údajně tam měla vést hezčí cesta .. no nebyla hezčí , ale delší , proto říkám - Známe ČÁPA - =).Ze semanína nám vedla pěkná cesta, která pak valila do lesa , takže my šli po ní , taky do lesa. Tak , aby po cestě nebyla zase taková nuda , Čáp nám vysvětlil docela známou hru "INDIÁNI" která spočívala především v tom , že když Stop začal odpočítávat 10 - 9 - 8 atd... schovat se co nejlíp , tak , aby nerozeznal , kdo jsme.
Ovšem vždy když takto počítal ubíral vždy po jedné sekundě . Pokaždé , když takto někoho rozpoznal , měl si rozpoznaný pamatovat jeden trestný bod . Tak nám cesta uběhla o trošku rychleji . Tak jsme došli až do Gajera , kde Čáp zapnul mobil , aby věděl , jak je na tom z cestou Margi , nicméně zjistil , že uvízla v Litomyšli a jakožto správný gentleman se s námi rozloučil a šel stopovat na státnici , vedoucí cca 100 metrů od nás . My jsme si proto , že cesta měla mít už pouhé 2 km mohli dát pauzu , nasvačit se atd ... Nic méně , žádná pauza není věčná , takže jsme museli odkempit a upalovat na Brenku.
Cesta na Brdlenku vedla poměrně hustým lesem a přestože bylo ještě docela dost , v lesejku byla skoro tma . Za cca 20 minut sme se dobelhali do Brdlenky , což je však pouze osada , takže zbývalo jěště asi půl kiláčku do Brdlenky jako chaty . Naščestí jsme to tak nějak poslepu našli , načež jsme si museli nějak rožnout a nachystat dříví na táboráček .
Jakmile jsme přišli z dřívím , Čáp a Margi už dorazili . Prý Čápa vzal snad už pátý nákla´dák , jež řídili prý jacísi vtipní dobří Slováci , kteří však byli docela nešástní , že s nimi jel pouze pár kilásků . Pak už se razfajčil táboráček , kde nám Čáp vysvětlil co a jak z novou Bobří Stopou a taky program na další 2 dny , neboli to , že kvůli tomu , že je nás pouze tak málo a jsme "poměrně" schopní , se druhý den ráno vydáme do Toulovcových Maštalí , které se nachází kousek od Litomyšle .. pokud ovšem nikdo nemá nic proti , samozřejmě nikdo nechtěl odporovat a kazit to ostatním , tak se to schválilo každým . Zahrálo se ještě pár songů a všeci jsme již šli rádi chrupkat . Druhý den ráno , kvůli odjezdu autobusu , který prý nepočká nás vyprovokoval budím tzv. alarm , že už máme vstávat , zbalili jsme teda vše co bylo nutné , to co nebylo jsme tam nechali .
V klidu jsme se nasnídali mazanců a pomale vyrazili směr gajer .Na zastávku autobusu jsme dorazili tak akorát . Autobus už zachvíli přijel , my jsme nasedli a odjeli do Litomyšle . V Litomyšli jsme odešli na náměstí kde mimochodem prodávali výbornou točenou zmzku . Tak jsme dali nachvíli rozchod po shopech a po náměstí . Pak jsme se opět srazili , prošli si tou uličkou pověstnou , jež nevím , jak se jmenuje , ale tu ji máte na obrázku , focená je však telefonem :
- jak jsem říkal , je to mobilem , takže sory za menší kvalitu
Tak a protože na takovéto věci není nikdy dost času , takže mi jsme museli to krásné miístečko opustit a přesunout se na autobusový nádraží , kde na nás již čekali odloučení Havířováci . Potom jsme se rozdělili na 2 nakupovací skupiny , a vydali se na nákup na první a druhý den . Čáp a spol nakoupili špagety a marmelády a Margi a spol koupili chleby a medvídkův med . Potom Čáp vysvětlil další hru " Dostal jsem tě Ombré " neboli zabírat 5 šutýrků a když jsme promluvili slovíčko NE museli jsme jeden šutr odevzdal tomu , kdo jako první řekl : Dostal jsem tě Ombré! a naopak , neboli když jsme přistihli my někoho . Tak jsme sedli na autobus a vyrazili vzhúru maštle do vesničky Budislav , kde o vše začínalo . V Budislavy bylo prvních pár skalek , a právě i jedna z těch hlavních , kde byl vyškrábán nápis dnes již zaniklého , ale přesto známého klubu ORION z Adamova , zde pak i přibyli nápisy Eridanu , Tygřího Drápu , Modrého Mauritia a odloučené nápisy FÉNIXU a Pardálí stopy - fotka je zase jen z mobilu , avšak kvůli kapacitě webu zde nemohu nahrát i fotky Fénixu a Pardálí stopy .
Vydrápali jsme tak všchny ty nápisy a vydali se dál do Maštalí , kousek tam dál byla studánka s pitnou vodou , tak jsme neváhali a doplnili vodu . Pak jsme se vydali na cestu k jakémusi jezírku , bylo pěkné , ale na koupání moc mělké , což nás ovšem od jednouho koupacího dnu nijak neodradili a naskákali jsme hezky tam . Vycachtali jsme se, abychom byli jakeš takeš čistí a vyrazili dál , u jakési odbočky byla odbočka na Městské maštaje , ke kterým jsme se vydali . Potom jsme vybočili z cesty , abychom si zahráli jednu z větších her , neboli ministry . Ve hře nás však vyrušil liják , takže jsme se museli schovaj pod jeden z mnoha převisů . STOP , když již myslel že je po dešti , zbalil se a šel připravit hru do toulovcových maštalí . My vyrazili asi půlhodinku po něm . Přišli jsme tak , pak nám vysvětlil hru ZLATODOLY
- takhle to vypadá na hracím území , prostě lesík a je tam sem tam nějaká takováto chodba asi o 3-5 metrů níže ( foceno telefonem )
neboli aukci o ně . Pak jsme zapadli opět pod náš oblíbený převis , kde jsme se již předem rozhodli přespat . Ještě dlouho se pak hráli písničky a já z miggem jsme se bavili o různých věcech . potom už všichni ulehli a šli spát --- DOBROU NOC ---
Já a Migg máme trochu vadné spaní v přírodě takřka po šírákem , takže už před sednou hodinou jsme byli vzhúru a dali jsme takový malý náhradní program , abychom se nenudili . Potom budíček , pardon Margi , ta má prý podle Čápa nejlepší čas kdy vstává , to znamená , že vstává poslední ... Ale i Margi někdy se probere , takže až se probrala a my se zbalili , šli jsme zase dál , tentokrát k tkovým skalám , vydkoým , kde byla opravdu fajnová věj , prostě takové shody sevřené dvěmi skálami docela dost , bylo to nahoře docela těžké vylézt , měli převýšení , asi 10 - 15 metrů a byla tam zbudovaná fakt fajne svatyńka nebo jak to nazvat . Zpět bylo to slézání ještě horší , ale naštěstí se i tak nikdo nezabil ... A opět jsme se vydali dál na cestu , kdesi uprostřed borůvčí jsme zahráli hru připravenou Margí . Prostě jednoduše přepašovat co nejvíc předmětů na určené místo bez toho , aby nás čapli ochránci a když už nás čapli , tak aby u nás ten předmět nenašli . Byla to fakt hafo hra , mě aspoń teda bavila . Tak a bylo právě načase vyrazit opět dál . potom jsme dorazili k rybníčku kde jsme se opět vykoupali a naobědvali . Potom jsme dorazili k jakémusi rozcestí , kde bylo psáno >> borová u Poličky; náš cíl 10,1 km . takže jsme se vydali na docela dalekou cesku k Borové . Do borové jsme dorazlili, hej ne fakt takové štěstí nemít , tak jsme úplně v háji. Sedli jsme na lokálku , frčeli do Poličky, tam přesedli na další lokálku a frčeli do Vendolí, kde jsme vyškemrali od nějakých místních vodu . Potom jsme se vydali do jakési vesničky zvanou "Ostrý Kámen" fakt zajímavé jméno, kde jsme krátce dáchli.
Odtmtus nás cest vedla přes pole k kříži, odtamtud byla vidět velká tzv.svolávačka, na velikou dálku, aby byla vidět , tak jsme se nabourali na značku a šli lesem asi 7 km, až jsme dorazili zpět na Brdlenku. Tam nás čekala večeře ... ehm, teda, tu jsme museli ukuchtit, udělali jsme rýži s vepřovým masem , po ktré hlavně teda Bobr, Sova a Já dostali nějakou mimořádně dobrou náladu. Pak jsme ulehli a probrali se asi o 3 hodinky později, než Havířováci, Žemle a Margi. Vše jsme polidili, došli do Gajera, sedli na bus ,dojeli do Svitav, odevzdali klíče, našli nádraží a odfrželi směr domov . VŠE . jouza