Uplynulo 26 let od vzniku 155.KBS Moravští Indiáni

Na státní svátek sv. Václava, v sobotu 28. září se jako za starých časů scházejí hoši a děvčata z Moravských Indiánů na autobusovém nádraží. Tentokráte nechyběli Soki, Rolf, Dingo, Viki, Pony, Kuba, Ota a Vánočka s novým klubovním psem Dastym. Za necelých dvacet minut vystupujeme v obci Račice a vydáváme se po červené turistické značce do údolí, kde protéká řeka Rakovec. Žádného raka ani kraba jsme zde sice neviděli a tak náš klubovní pes mohl štěkotem pozdravit alespoň na louce se pasoucí tur domácí. Zavítali jsme také ke srubu, který nám před 8mi roky zapůjčil k zimní výpravě kamarád Honza Buřival z vyškovského muzea a poté již přišla také první hra do celodenního bodování. Na stromě vedle cesty zrovna uzrávala podzimní jablka a tak soutěž v pojídání tohoto plodu byla první myšlenkou, která Sokiho zrovna napadla. O kousek dále již začalo staré dobré letadlo a při zažblunknutí po kolena do potůčku vzpomínám na Hurvínka, který pár let nazpět zahučel do vody celý. Za loukou, kterou zdobila opravená asfaltka, se na kraji lesa nacházela informační tabule číslo 4, která návštěvníkům sdělovala, jací se ve zdejší lokalitě vyskytují tvorové. A my abychom si prověřili svoji paměť, poté bez dívání zapisujeme samozřejmě na body co nejvíce tvorů na papír či do deníku. Poté docházíme k místu, kde byl před asi 26 lety vysazen les a kde jsme jednou za pár let hráli hru Ponorky. Pokaždé však lesík vyrostl a byl o kousek větší, stejně tak jako přibývají roky i našemu klubu. Poté již přicházíme ke studánce Pavlíně a na ohni si opékáme lahodné uzené výrobky z rousínovské masny, které zajistil Dingo. Program ještě obohacuje Sokiho hra – přenášení kamínku a tenisáku na podložce a pak již míříme po skalách nahoru k hoře Tulačce. Překrásný výhled do krajiny byl odměnou za stoupání do kopce a vyvrcholením hezké podzimní soboty. Poté se vydáváme po stopách Sokiho k místu, kde se v zimě 1997 v chýši pod skalou ukrývala dívka, která byla zrovna na útěku z dětského domova. Tenkrát na naší výpravě jsme tuto skrýš objevili a četli si zápisky z jejího deníku, který tam zůstal. Příhoda byla velmi podobná osudu Tondy Pírko, kterého vystopovali Rychlé šípy. Cestou jsme také malinko odbočili a ze skal jsme se museli prosekat hustými křovinami, jako africká expedice v džungli. Nakonec však autobus u hájovny v Říčkách stíháme a odjíždíme směrem do Vyškova. Bylo příjemné zavzpomínat na staré dobré časy a připomenout si hezké období v klubu, které jsme prožili. Snad alespoň nyní navážeme i občasnými akcemi – stínadelskou hrou v Pazderně, či vánoční nadílkou.

U SRUBU, KDE NÁŠ KLUB PŘEBÝVAL O VÁNOČNÍCH PRÁZNINÁCH V PROSINCI 2005

U STUDÁNKY PAVLÍNY, KDE VŽDY TRADIČNĚ NA OHNI OPÉKÁME UZENINY

KLUBOVNÍ PES DUSTY VĚTŘÍ VE VZDUCHU NĚJAKÝ UZENÝ VÝROBEK FIRMY KMOTR

DINGO ZACHYCEN V MOMENTĚ PODPISU NOVÉ LISTINY....

DĚVČATA PRÁVĚ PŘEKONÁVAJÍ ZÁVRAŤ A UŽÍVAJÍ SI VÝHLEDU Z TULAČKY

Rakovecké údolí: http://www.treking.cz/regiony/rakovecke-udoli.htm

25. výročí: http://www.iklubovna.cz/clanky/moravsti-indiani-oslavili-25-let-od-zalozeni-2205