Cizí kraje

K tomu osamocenýmu putování - něco do sebe to má. Jdete opuštěnou krajinou, jste sami svý pánové, nikdo vám neříká, kudy jít, kdy zastavit, kdy si odpočinout. Děláte co chcete, spíte kdy potřebujete, sedíte a dívate se do kraje, když máte chuť. Nemusíte si na nic hrát - nemusíte mít před ostatními svoji masku, můžete se chovat přirozeně. Jdete a díváte se, nemusíte s nikým mluvit a máte spoustu času k přemýšlení - kdy jindy se to poštěstí?

Mars, tak to se povedlo...))) já bych rád procestoval Rusko, jak říká Jarda, Sibiř, tajgy, Bajkal... taky Kanada zní lákavě...střední Afrika...jako to člověk za jeden život nestihne...

To já až budu velkej ;) tak si plánuju že s kámošem pojedu stopem do Španělska... ale nevim jestli z toho něco bude...

Me laka predevšm údoli Marineris na Marsu. Je to nejvetsi kaňovn ve slunecni soustave ... vesla by se tam cela ČR ... nadhera a je tam zatim docela klid. Doufam, ze se tam nekdy dostanu, uz ted setrim korunku ke korunce. http://www.google.com/mars/

bub:co se týče italských Alp v zimě, jsou hezké a dají se vychutnat přestože se sustředíš na to abys do někoho nevrazila..letos jsme si udělali jeden den výlet a musím říct že v městečku Cavallese by stálo za to udělat Stínadla.. a turistické stezky tam jsou taky hezké...

Takže, já se na samotářské putování dívám asi následovně: Na jeden den to není špatné, to si člověk vychutnává takové příjemné relaxační pocity v lůně přírody, když má chuť, tak se na krásném místě zastaví a třeba se jenom tak kochá, např. výhledem nebo jenom tichem, apod. Nikde nespěchá, prostě si užívá takové kouzelné chvíle té příjemné samoty.... Ovšem chodit osamoceně několik dnů nebo i déle tomu nehovím.... A asi bych se v noci i bál... no, teď si dělám srandu, ale fakt je ten, že příroda může skrývat pro osamoceného poutníka mnohá nebezpečí! Všichni to samozřejmě víme. Stačí malý úraz a jsme-li sami může to být docela problém, (obzvláště v zimě nebo v náročnějším terénu, daleko od civilizace). Proto si myslím, že už z tohoto hlediska není delší samotářská výprava moc rozumný počin. A navíc mně osobně, by už další dny, které bych putoval sám, určitě bylo i smutno.... Přece jenom aspoň jeden kamarád nebo kamarádka, aby člověk měl s kým pokecat, to je hned jiná nálada... A taky cesta lépe ubíhá... Takže jeden den klidně sám, delší doba aspoň dva.

Transibiřská magistrála! Mě láká moc :) Jojo, Asie každopádně stojí za to. Láká mě ještě Island, Latinská Amerika, Kanada, noo je toho doodně :) Kamarádka byla přes léto ve Finsku, sama, stopovala a moc si to pochvalovala. Nádherný přírodní parky, u každého z nich je veřejné tábořiště (ale ne nějakej odpornej kemp, jen prostě vyhrazená loučka s ohništěm), kde se dá spát bez zákazu. Lidi přátelský, zastavovali a zvali domů, třeba na večeři :) Obdivuju, že se vydala sama, to já bych nemohla. Kvůli tomu, že když někam vyrazím, tak ne jen kvůli zážitkům a místům, ale taky kvůli lidem, kteří jedou se mnou. Sama bych si připadala sama :) Trochu od tématu, ale jak to vidíte vy? Dokázali byste někde putovat sami, jako jednotlivci a plně si to užít nebo potřebujete mít kolem sebe partu lidí, kteří zážitky sdílejí s vámi? Já jsem ten druhý případ.

Hynasi, Patagonie je pěkná a doufám, že jestli tam budeš. omrkneš CERRO TORRE, (doufám, že se to tak píše), je to taková pohádková ledovo-skalní jehla, jediný horolezecký výstup na světě, co mně opravdu přitahuje,(neboť nejsem horolezec), tedy tohle místo mně opravdu fascinuje.... Mně osobně jinak láká Rusko a Asie vůbec. Tam je ještě opravdová divočina, pravá toť zkouška pro správného zálesáka-dobrodruha, např. taková SIBIŘ a tajemná TAJGA.....

Norsko mi připadalo moc propálený, samý pazlátko a tak. Mnohem zajímavější mi přišlo ze severských zemí Finsko, jehož národní parky jsou dost prázdný a o to hezčí. Vůbec není pravda, že to je placatej kraj, je celej zvlněnej a najdeme v něm čas od času i větší kopce :)
Jinak můj cíl je Patagonie a Ohňová země, ovšem pokud možno s předchozím průjezdem celou Amerikou z Kanady na jich. Mimochodem, celým pohořím And a Skalistých hor vede od Aljašky k Mysu Horn cyklostezka - i když cyklo"vandry" :)) nemám rád, tohle je výzva ;-)

Nádherná země je také Norsko. Tamní příroda je téměř nedotčená a ani turistů tam není mnoho (teda výjimkou jsou jsou některá unikátní místa, jako ledovcové splazy, kde je plno Japonců:)), ale jinak je to krásná a čistá země plná trolů, svetrů, sobů, krásné krajiny, přívětivých a milých lidí:)

Ju to můžu potvrdit, byla jsem v italských Alpách a krajina nádherná...škoda, že v té zimě si to člověk tak nevychutná (teda aspoň já), většinou jsem vnímala jen lyže, sníh a sjezdovky...v létě by to bylo zas o něčem jiném

Třeba hezky je ve francouzských Alpách...nejenom pro upravené sjezdovky,ale i pro okolní krajinu,která je krásná i v alpách italských či rakouských

Když mě na ulici zastavila jedna ´dotazovatelka´ na veřejné mínění a ptala se kam že bych to chtěl vyrazit na dovolenou, bez meškání jsem odpověděl že do Ameriky. Je to bezesporu velká země, která má své kouzlo a její krásy bych chtěl vidět na vlastní oči.
Kromě velké země za oceánem bych se taky rád podíval do Ruska a vůbec na východ od našeho ráje..